Tak a je to za námi...Vánoce opět utekly jako voda a že letos té vody tedy bylo... Dnes se konečně, alespoň u nás na severu, počasí umoudřilo, dokonce se i na pár hodin ukázalo sluníčko, a tak nic nebránilo tomu, podniknout alespoň jeden z menších plánovaných výletů a to na vánočně vyzdobený Dlaskův statek.
Dlaskův statek je stará zemědělská usedlost a nachází se zhruba 3 km od Turnova, v Dolánkách. Statek je typickou ukázkou tradiční lidové architektury turnovského typu z 18. století. Původními majiteli byla rodina sedláků Dlasků, z nichž nejznámějším byl Josef Dlask, narozený v roce 1782. Lidový písmák, dolánecký rychtář a novátorský hospodář byl významnou postavou regionální historie. Roubený Dlaskův statek s typickou pojizerskou skládanou lomenicí a pavlačí byl roku 2010 vyhlášen Národní kulturní památkou ČR.
Od svého vzniku prodělal objekt četné stavební úpravy, nejrozsáhlejší v roce 1794 a 1841. Statek tvoří samostatnou urbanistickou jednotku obklopenou trámcovou hradbou se dvěma branami, horní zděnou s dřevěnou zvoničkou vystavěnou v roce 1794 a dolní dřevěnou.
Obytný trakt s připojenými hospodářskými prostorami je patrový, roubený. Zděné chlévy a konírna byly vystavěny v témže roce jako horní brána. Původní dispozice domu byla rozšířena v roce 1789 o roubenou světničku v patře upravenou v roce 1842 jako výměnek. Stavební celek doplňuje bohatě skládaná lomenice a pavlač s řezanými sloupky.
Před vchodem do areálu se nachází socha Panny Marie z roku 1784 a přes cestu je pak ještě k vidění patrový roubený špýchar, který sem byl přenesen v šedesátých letech minulého století z Malého Rohozce. Areál je od roku 1967 součástí národopisného oddělení Muzea Českého ráje v Turnově, který objekt o dva roky později zpřístupnil veřejnosti. Pravidelně pak několikrát ročně ožívá tradičními lidovými slavnostmi a přibližuje tak nejen dnešní mladé generaci život v dobách minulých.
Stávající expozice se věnuje obřadům a obyčejům adventu, který měl být přípravou na blížící se svátek Narození Páně, ale také přástkám, obchůzce Barborek, pečení vánočního pečiva a přípravě štědrovečerní hostiny. Období adventu bylo pro vesnické obyvatelstvo spojeno nejen se zaslouženým odpočinkem po skončení práce na polích i v sadech, ale i s různými pracovními činnostmi typickými pro toto roční období, jako byly dračky či přástky.
Dnů, které zbývaly do Vánoc, se také plně využívalo k důkladným přípravám Štědrého dne. K úklidu, chystání betlémů a také k přípravě obřadního jídla a pečiva. Pokrmy byly připravovány z plodin, které představovaly plodnost, sílu a zdraví - obilí, mák, šípek, houby, med a česnek. Kromě perníčků a cukroví se pekly vánočky, koláče pro koledníky, výslužkové koláče pro čeleď.
S přípravou těsta a pečením byla spojena řada pověrečných praktik, pomocí který se předpovídala úroda, zdraví nebo vdavky. Pečivo bylo určené nejen pro rodinu, ale i pro koledníky. Poslední adventní týden se v chalupách na vesnici využíval nejen k pečení tohoto pečiva, ale i k důkladnému úklidu, výrobě vánočních ozdob ze slámy, jablíček a ořechů, nebo k chystání betlémů, které v takové chalupě rozhodně nemohly chybět.
Čeledíni vyháněli dobytek ze stáje, nastlali čerstvou slámu, opravili žlaby a jesle pro zakládání krmení. Po celém domě se drhlo a smýčilo, světnice se bílily, nově se povlékaly peřiny, na stůl se nachystala bílá plachta a naleštěné slavnostní nádobí. Po úklidu se dům vyzdobil zeleným chvojím, na stavění betléma se připravil chmerek (mech). Všechny tyto práce byly spojeny s praktikami, které jsou dokladem úcty našich předků nejen k náboženské tradici, ale také ke zdrojům obživy – k půdě, domácímu zvířectvu a přírodě.
Kahomar - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz