Pražská zeleň - Chuchelský háj

Přestože mám někdy pocit, že se developeři (a jim naklonění komunální politici) snaží nacpat další a další stavby na každý dosud volný plácek a s vidinou svých tučných zisků kašlou na zeleň, na platné vyhlášky, názory občanů i zdravý rozum, jsou v Praze stále místa, která - zatím - těmto omezencům jakžtakž odolávají.

Asi nejznámější oblasti, kam se Pražané vydávají načerpat nové síly v přírodě, jsou Divoká Šárka, Stromovka, Petřín, Troja s botanickou a zoologickou zahradou, Prokopské a Dalejské údolí... Nelze opomenout oboru Hvězda, Vyšehrad, Kunratický les a další parky s pěšími i cyklistickými stezkami a prostory vhodným k relaxaci, sportu a zábavě.

Já bych vás dnes ráda pozvala do kousku pražské zeleně, který možná neznáte - do Chuchelského háje.

Při zmínce o Chuchli nás jako první nejspíše napadne Velká Chuchle s dostihovým závodištěm, které zde funguje od roku 1906. Je vhodné připomenout, že jeho historie se netýká jen koní, v květnu 1911 na něm přistál inženýr Jan Kašpar, při historicky prvním dálkovém letu Pardubice – Praha.

Chuchelský háj My ale k závodišti nedojedeme, začátek naší vycházky je kousek vedle, u zastávky MHD Malá Chuchle. Od ní nás povede žlutá turistická značka, podle níž podejdeme železniční trať směřující ze Smíchovského nádraží na Beroun a náhle se ocitáme ve zcela jiném světě. Bývalé hospodářské dvory jsou sice mnohdy omšelé a dnes slouží často jako skladiště různých firem, ale nacházíme tu i zajímavou pavlačovou stavbu, u níž si snadno představíme, že by v ní našli zalíbení pánové Bouvard a Pécuchet ze známého seriálu Byli jednou dva písaři.

Stejně tak si lze vybavit doby dávno minulé, kdy tu fungovaly malé lázně, a kdy sem na letní byt či na výlety jezdila řada významných umělců (Vrchlický, Myslbek, Machar...) Malému náměstíčku na úpatí kopce vévodí kostelík Narození Panny Marie, který je, stejně jako budovy bývalého lázeňského hostince a zahradní restaurace, chráněnou památkou.

Stoupáme pěšinou vzhůru smíšeným lesem, v němž převažují duby, akáty, borovice, lípy a habry. Po chvilce jsme u altánu, pod kterým se v údolíčku nachází pramen a jednoduchá kamenná kaplička P. Marie ze druhé poloviny 18. století.

Následuje další serpentina a po necelém kilometru jsme u malé lesní ZOO. Jsem mile překvapena její rozlehlostí i upraveností. Můžeme zde vidět daňky, muflony, kozy, ovce, lišku, kunu, krkavce, poštolku, výra, mývala, straku, krocany, vránu a další. Vše označeno vkusnými a srozumitelnými informačními tabulemi. Většinou jde o ptáky a zvířata ze záchranných stanic, která by ve volné přírodě nepřežila.

V areálu je i stánek s občerstvením a dětské hřiště, zkrátka ideální místo na vycházku s dětmi.

Další hřiště, či areály zdraví, kde se můžete protáhnout, jsou v lese nad ZOO koutkem ve směru na Slivenec. Síť cest a pěšin dává prostor k libovolně dlouhé procházce, prochází zde i naučná stezka Barrandovské skály - Chuchelský háj.

Při procházce určitě neminete nevelký hřbitov s kostelem sv. Jana Nepomuckého, odkud se otevírá výhled na Prahu. Podle zbraslavské kroniky nechal kostel postavit v roce 1729 bohatý polský šlechtic jako poděkování za uzdravení v chuchelských lázních. Kostel byl dlouho zanedbáván a pustl. Opravy a osazení novým zvonem se dočkal až po pádu komunismu.

Chuchelský háj můžeme opustit jižním svahem a ulicí Pod Akáty dojít na zastávku MHD Velká Chuchle, nebo se vrátit do výchozího místa v Malé Chuchli. V obou případech nás autobusy dovezou za pár minut na stanici metra Smíchovské nádraží.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete