Vždy v září, když jedeme z Jihlavy, se těšíme, co nového objevíme. Každé dítě se dívá na večerníčky a různé pohádkové bytosti a právě díky nim máme takové zpestření po cestě.
Od roku 2008 jezdíme 110 km k přítelovým rodičům. Nečekala jsem, že bychom zde mohli něco obdivovat a tak jsem usnula. A přestože v obci Jakubov funguje moc hezká tradice, tak jsem si jí zřejmě poprvé všimla až v září roku 2010. A později se přidala ještě jedna obec, kde stojí postavičky ze sena – Horky.
A kde tyto obří slámové sochy vlastně najdete? Když pojedete po silnici z Jihlavy na Moravské Budějovice. Hned první obec za Želetavou se jmenuje Horky, která pod Želetavu patří a je skoro ze všech stran obklopena lesy. Zde na hřišti jsou první „Slamáci“. Stojí vedle přístřešku, pod kterým se v době adventu objeví betlém a vydrží do Tří králů. I když pojedete v obci 50 km/hod. a nebudete o nich vědět, místo můžete přejet. Od Jihlavy kousek za cedulí označující začátek obce je po levé straně nezastavěný prostor. Je tam hřiště a vedle obchod i autobusová zastávka. Právě zde vždy parkujeme a jdeme se na postavičky podívat. Jelikož je to hlavní tah z Jihlavy na Znojmo, bývá tu dost rušno, pokud jedeme ve špičce a proto děti, když vylézají z auta, musíme opravdu hlídat, i když auto stavíme vedle silnice. Také jsme tu viděli Včelí medvídky, Ovečky a Krtečka s myškou a letos nově tu stojí Králíci z klobouku.
Další zastávka nás čeká po šesti kilometrech. Před obcí Jakubov v místě „křižovatky“ opět na levé straně stavíme na polní cestě. Tady se první slamáci objevili v září roku 2005 k příležitosti vyhlášení Jakubova Vesnicí Vysočiny. Vyrostl zde Sedlák se selkou. Vytvořili je místní občané a oblékli je do starých závěsů a podobně. Později používali barevné nástřiky na fasády. Od roku 2008 se začali objevovat pohádkové postavičky. Jako první Mach a Šebestová, další rok Shrek s Fionou.
My jsme jako prvního objevili Pasáčka se třemi vepři, kdy pasáček měl kromě dokonalého obličeje i triko s vestou, okolo pasu pásek a v ruce proutek. Vepříkům nechyběli v rypáčcích dirky a zkroucené uši a ocásky. V roce 2011 na nás čekal Křemílek s Vochomůrkou. Vypadali přesně jako ve večerníčku – velký nos, čepka, vrchní oblečení a šála kolem krku. O rok později nás tu už vítali Medvědi od Kolína. Jako první vzpomínka se mi při pohledu na ně vybavila věta: „Pojďte pane, budeme si hrát“. I trička měli ve stejných barvách. V září 2013 do září 2014 tu stáli slámový Jů, Hele a Muf. Celý rok jsem měla na to, abych je vyfotografovala, a stejně jsem to nestihla, což mě mrzí. Vloni nám přibyla do sbírky Ája s maxipsem Fíkem.
Když jsme se vraceli letos v září z lázní a mířili si to opačným směrem, před Jakubovem nás vítal párek Lemurů. Ty zde vítají řidiče od 1. září a byly postaveny na přání ZOO v Jihlavě. Ke stavbě bylo potřeba 6 obřích a 4 malé balíky slámy nastříkané fasádní barvou a oči mají od víček barev. Se stavbou většinou pomáhá traktor a nakladač. Mají i krásné ocasy, které jim stojí do výšky díky dlouhým ohnutým trubkám omotaných senem. Akorát je nemám zatím vyfotografovaný. Nepočítala jsem s tím, že Jakubov bude mít postavičky z obou stran a u lemurů není vedle silnice odstavná plocha. Zbývá jedině zastavit na rovině, zapnout výstražné blinkry a jít si je vyfotografovat.
Na druhém konci Jakubova od 10. září vystřídal Áju s maxipsem Fíkem Ferda mravenec s beruškou. Mašle, kterou měla Ája na hlavě, má nyní Ferda u krku.
Každý rok se snažím obří slámové postavičky zvěčňovat a doufám, že snaha a píle místní lidi neomrzí ani v dalších letech, protože se Slamáci stali známí po celé naší republice. Mladší syn se k nim vždy rozběhne a začne je objímat. Vypadají opravdu vesele a i tak se na nás vždy tváří.
ChytráŽena.cz