Řetězový most u obce Stádlec v jižních Čechách je naprosto unikátní: jedná se totiž o poslední dochovaný řetězový empírový most v České republice a jeden z mála řetězových mostů ve střední Evropě (jistě si vybavíte například mnohem „slavnější“ a známější Széchenyiho řetězový most přes Dunaj v Budapešti). Stádlecký most je nejen raritou, ale také významnou kulturní památkou a jeho návštěva je opravdovým zážitkem.
My jsme ho navštívili několikrát, ale nejhezčí je to tady podle mě na jaře nebo na podzim. Naposledy jsme se sem podívali na konci prosince loňského roku a snad tohle povídání bude pro někoho milou připomínkou a pro jiného třeba inspirací k návštěvě zajímavého turistického cíle…
K mostu se dostanete směrem od obce Stádlec podle směrovek, minout ho nemůžete. Po užší asfaltové silnici vedoucí v serpentinách lesem vyjedete po pár minutách přímo u mostu, kde se dá zaparkovat. Na druhé straně mostu se nachází větší parkoviště a také malé posezení – přes most mohou projet motocyklisté nebo automobily s hmotností do 1,5 tuny (šířka je omezená sloupky u vjezdů z obou stran mostu na 2 metry). Na obou stranách mostu jsou také informační tabule.
Most dlouhý 147 metrů je široký 6,8 metru. Jeho nosnou konstrukci tvoří čtyři řetězy uspořádané do dvou dvojic. Uložené jsou na dvou kamenných pylonech (branách) o rozměrech 4 x 9 metrů ve výšce 10 metrů nad vozovkou (celková výška 13 metrů). Řetězy jsou kotveny do čepů uchycených do železných desek v kotevních blocích. Samotnou dřevěnou mostovku nesou závěsy spuštěné z čepů nosných řetězů.
Most byl postaven v letech 1847 – 1848 firmou voraře a slavného stavitele jihočeských jezů Vojtěcha Lanny. Pro svou historickou hodnotu byl v roce 1959 prohlášen národní technickou památkou. Zajímavostí je, že původně přemosťoval Vltavu u obce Podolsko – stál tedy v té době na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče. V Podolsku stál most do roku 1960. Protože od roku 1940 nad ním byl postavený nový železobetonový most a také se dokončovala výstavba Orlické přehrady a mělo dojít k napuštění přehradního jezera, bylo rozhodnuto o přenesení mostu jakožto technické památky na jiné místo. Ze spousty zamýšlených míst vyhrálo údolí nedaleko Stádlce na silnici do Dobřejovic. Rozhodlo mimo jiné to, že zde přes Lužnici byl řadu let pouze brod a přívoz, most tu žádný nebyl. Kromě toho řečiště bylo podobně široké jako místo, kde most stával původně. Celý most byl před přemístěním demontován, jednotlivé kamenné bloky byly očíslovány. Přemístěno bylo celkem 2000 kusů žulových kvádrů a 1100 kusů zakonzervovaných železných částí mostní konstrukce. Výstavba mostu zde byla zahájena v roce 1971. Přemístění mostu bylo samozřejmě velmi náročné a v evropském měřítku navíc naprosto unikátní. Ukázalo se, že některé části mostu při jeho opětovném sestavování chyběly, některé byly poškozeny a musely být nahrazovány kopiemi – proto se oprava a nové sestavení mostu protáhlo. Most byl dokončen až v roce 1974 a v roce 1975 zprovozněn.
V roce 1989 byl most vzhledem ke svému mimořádnému významu prohlášen národní kulturní památkou. Poslední rekonstrukcí prošel v roce 2020 a jak jsem psala, s jistým omezením slouží svému účelu dodnes. Most v okrese Tábor je křižovatkou turistických i cyklistických tras a věřím, že když sem zavítáte, nebudete litovat. Sama lokalita je toho myslím dostatečnou zárukou!
ChytráŽena.cz