Dnes bych ráda napsala něco o slatích. V tomto případě se vlastně správně jedná o vrchovištní rašeliniště. Slatě jsou svéráznou složkou šumavské přírody a svoje kouzlo si zachovávají snad od nepaměti. Jejich ochraně je věnovaná velká pozornost, protože patří mezi velmi vzácné severské typy biotopů. Šumava byla ideálním územím pro vývoj těchto rašelinišť, a to díky poměrně plochému terénu a chladnému, vlhkému podnebí. Krajina okolo slatí je sice plochá jako rovina, ale přitom jste ve výšce kolem 1000 metrů nad mořem…
Pamatujete se na film Král Šumavy? Byl natáčený v okolí Kvildy, v krajině slatí, které jsou nejzachovalejšími a nejtypičtějšími prvky Šumavy.
Slatě vznikají od doby poledové celá tisíciletí mokřadním půdotvorným procesem. Jejich vývoj začal před 10 - 15 tisíci lety. Slatě jsou stále živé - směrem nahoru dorůstají živou vegetací, směrem dolů vlivem nepřístupu vzduchu se hromadí zbytky odumřelých rostlin a vzniká další slatina (rašelina). Představují výjimečný ekosystém, který má specifické geologické, klimatické a hydrologické podmínky. Připomínají severskou tundru a tajgu: pokřivené zakrslé smrky, kleč a břízy, porosty rašeliníku, nízké keříky borůvek a vlochyně…
Zbarvení slatí je různé: od brčálově zeleného rašeliníku a mechů až po tmavě rudé a hnědé lístky zakrslých vrb a bříz i některých mechů. Voda má hnědavý odstín. Rašeliniště jsou domovem vzácných druhů rostlin a živočichů - narazíte tu na masožravé rostliny (například rosnatky), dále se tu vyskytuje mravenec rašelinný, žluťásek borůvkový, hraboš mokřadní a další. V teplých měsících je třeba dávat pozor na zmije a na vlastní kůži zřejmě pocítíte i přítomnost komárů a ovádů. Šumavská rašeliniště jsou zařazena na seznam mokřadů světového významu.
Snad nejvíce rašelinišť nalezneme v pramenné oblasti plání - jedná se o tzv. horská vrchoviště. Vedle nich se na Šumavě vyskytují na dně plochých údolí Vltavy a Křemelné i rašeliniště údolní, zvané luhy (například známý Mrtvý luh). Jsou starší a jejich povrch je pevnější. Těmto údolním rašeliništím chybí typická jezírka. Často zcela zarůstají břízami a borovicí blatkou a při okrajích borovicí lesní. Vyskytují se v nadmořských výškách kolem 800 metrů nad mořem.
Vrchovištní (horská) rašeliniště jsou známá právě díky jezírkům. Jezírka tu vznikla po ústupu ledovců a postupně zarůstala vegetací, především tzv. rašelinnou klečí. Vyskytují se v již zmíněné nadmořské výšce kolem 1000 metrů a nejvíce jich nalezneme v oblasti Modravy a v okolí Kvildy.
Návštěvníkům národního parku jsou zpřístupněné celkem tři šumavské slatě: Jezerní slať u Kvildy, Tříjezerní slať pod Oblíkem a Chalupská slať u Borových Lad. Všemi nás provede naučná stezka doplněná informačními tabulemi a více o nich napíšu příště, protože každá z nich si zaslouží svůj vlastní článek. Dále jsou známé Mezilesní slať, Zhůřské slatě, Modravské slatě, Rokytské slatě nebo slatě kolem Zlaté studny…
Všechny jsou jiné, ale přesto si navzájem tolik podobné. Nenabízejí pouze krásu a poznání, ale snad i místo k rozjímání…
Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz