Protože jsme zvyklí celkem často jezdit na výlety a křižovat známá i méně známá místa naší zemičky, vždycky se trochu obávám zimy: mráz, zledovatělé nebo špatně sjízdné silnice... to výletům přece jen tolik nenahrává. Už léta nikdo z naší rodiny nelyžuje, proto tohle roční období vnímáme jinak než zbývající části roku, kdy se můžeme bez obav „toulat“.
Letošní zima je výjimečně teplá, sníh zatím potkáte zatím jen na horách (a i tam často jen ten technický na sjezdovkách), a tak se těšíme na víkendy, kdy bude možné opět opustit městský ruch. I když modrá obloha je poslední dny téměř vzácnost (o sluníčku ani nemluvím), stejně nás to táhne ven. Mrzí mě jen to, že se domů nemůžu vracet s lepšími fotografickými úlovky. Ale to se nedá nic dělat.
Minulý víkend vládlo opět prapodivné počasí: v části republiky šedivo, zataženo, jinde prý dokonce sluníčko. Řešili jsme, na kterou stranu vyjet, aby to bylo správně. Nakonec padla volba na Český ráj - konkrétně zámek Humprecht, kde už jsme nebyli několik dlouhých let. I když je po sezóně, jeho návštěva rozhodně stojí za to: i nedaleké okolí má totiž co nabídnout a příroda je tu opravdu krásná.
Ale teď už něco o samotném Humprechtu:
Humprecht je od roku 2008 prohlášen národní kulturní památkou; tento zámek najdete v Českém ráji, v okrese Jičín. Stojí na zalesněném kopci Plakánku asi půl kilometru severozápadně za městečkem Sobotka a uvidíte ho už z dálky. Má unikátní půdorys: tvar dvou elipsoidů, přičemž vnitřní je o dvě podlaží vyšší než vnější. Zámek byl pojmenován po hraběti Janu Humprechtu Černínovi z Chudenic, pro kterého ho postavil v letech 1666 - 1668 italský architekt Carlo Lurago. Jan Humprecht byl císařským velvyslancem v Benátkách a zámek používal jako svoje letní sídlo, které také plnilo funkci loveckého zámečku. Černín měl italskou manželku a aby se jí zde na zámku líbilo, nechal ho vystavět ve stylu letohrádků v její italské vlasti. Mělo jít o stavbu, která by byla v souladu s okolní krajinou.
Protože až na povrch kopce vyčnívá pevná čedičová skála, zámek nemá příliš hluboké základy (v průměru činí jejich hloubka pouze 1 metr). V roce 1678 blesk způsobil na zámku požár s následnými rozsáhlými škodami. Hrabě dal zámek obnovit a zvýšit o jedno podlaží. Jak se ale za pár let ukázalo, bylo tím překročeno zatížený mělkých základů - proto byly zbourány hospodářské budovy obklopující přízemí zámku a místo nich byly základy obezděny pískovcovými kvádry. Tak vznikla „vyhlídková terasa“, po které se dodnes můžeme procházet. Jen výhledy do kraje si už díky vzrostlým stromům odtud tolik neužijeme.
Jak šel čas, zámek využívali k reprezentačním účelům další Černínové a pak se tu vystřídalo několik nových majitelů. Až v 70. letech 20. století se zámek dočkal důkladných oprav a v současné době sem turisté jezdí obdivovat především 16 m vysoký akustický sál s nástěnnými malbami, který prostupuje středem zámku. Ze zámecké věže je krásný rozhled po Českém ráji a za dobré viditelnosti také na Krkonoše, Jizerské hory a České středohoří. Zámek je přístupný od dubna do října a například z nedalekého parkoviště u hřbitova se sem dostanete volnou chůzí ani ne za 10 minut.
Až sem přijedete, nezapomeňte zavítat na hřbitov ke hrobu básníka Fráni Šrámka. Sobotecko má krásné okolí - například pouhé 4 km je odtud vzdálený hrad Kost, 9 km zřícenina hradu Trosky. Od Kosti si můžete projít romantické údolí Plakánek: nejznámější a asi nejkrásnější údolí Českého ráje, lemované pískovcovými skalami, obklopené většinou borovicovým lesem. Podniknout se v tomto kraji dá ale mnohem více nenáročných pěších výletů, při kterých objevíte spoustu krás. Určitě se tedy vyplatí přijet - a to nejen na Humprecht. Český ráj je opravdu ráj! Ale co vám budu povídat... Pokud máte možnost, přijeďte se přesvědčit sami.
ChytráŽena.cz