Unikátní vodní dílo Fláje v Krušných horách

I Flájský potok byl zvažován jako vhodný kandidát pro vybudování vodního díla, ale k realizaci došlo až po II. světové válce. Stavba probíhala v letech 1951-1963. Díky poválečnému nedostatku cementu byla zvolena varianta pilířové hráze, při níž se uspoří asi 30 % betonu. Laicky řečeno, hráz je dutá, respektive mezi jednotlivými pilíři vznikají obrovské dutiny, které bývají přirovnávány k chrámovým lodím. Některé jsou vysoké přes 40 metrů.

Z ekonomických důvodů tak vznikla ve střední Evropě unikátní stavba, zařazená mezi kulturní památky České republiky.

Je skvělé, že Povodí Ohře umožňuje prohlídku hráze, a tak nenecháváme nic náhodě a rezervujeme si v předstihu, pro nás vhodný, den a čas exkurze.

Ne, že by člověka některé otázky nenapadaly při běžném pohledu na těleso hráze, ale když stojíte uvnitř a občas vám přistane kapka vody na hlavu, jeví se veličiny sledované v rámci technickobezpečnostního dohledu mnohem zajímavější. Sleduje se deformace, tlaky a průsaky jak podložím tak hrází, dilatačními spárami a základovou spárou. A pochopitelně také běžné provozní veličiny: průtok, teplota vody, teplota vzduchu, odběr vody apod.

A to vše soustavně a pečlivě, aby byla zajištěna bezpečnost i provozuschopnost vodního díla.

Chlad a obrovské vnitřní prostory připomínají jeskyni, možná si na fotografii povšimnete bodlin na stěnách - jsou to desítky železných tyček, na nichž bylo při stavbě uchyceno bednění.

V souvislosti se stavbou vodních děl obvykle dochází k přestěhování a zániku obcí. Ani zde tomu nebylo jinak. Obec, podle které nese přehrada jméno, dnes leží na dně v její východní části. Kromě Flájí byly vysídleny také osady Mackov, Pastviny, Vilejšov a Oldříš.

Jedinou dochovanou stavbou, kterou můžeme vidět, je dřevěný kostel sv. Jana Křtitele. V 60. letech byl rozebrán a přenesen do Českého Jiřetína. Přišla však doba normalizace a nezájmu a k záchraně došlo až v 90. letech. 

Původní základy kostela můžeme vidět na břehu přehrady, je trochu ironií, že i při nejvyšším stavu vody by kostel nikdy nebyl zaplaven.

Jak už bylo zmíněno, přehrada slouží jako zdroj pitné vody; vodou z Flájí jsou zásobováni obyvatelé Litvínova, Krupky, Duchcova, Bíliny, Teplic a části Mostu a Ústí nad Labem. Nacházíme se tedy v těsné blízkosti ochranného pásma, kam je vstup zakázán.

Základy kostela, s lavičkami a informační tabulí jsou mimo pásmo, tudíž návštěvník nic neporušuje. Jen o pár metrů dál - ale v „zakázané zóně“ - byla v roce 2015 za účasti rodáků, zástupců církve a dalších činitelů, vztyčena replika sochy sv. Jana Nepomuckého. 

Na jednu stranu je místo označováno místem setkávání a socha symbolem a připomínkou rodné vsi, na straně druhé je běžný návštěvník žádán o dodržování pravidel a respektování zákazových značek umístěných v terénu.

Při vší úctě k zákonům nemohu si pomoci, ale myslím, že by tolik nevadilo, když turista udělá pár kroků za vytyčenou hranici, aby si sv. Jana nad hladinou vyfotil (kdo by taky odolal?), jako skutečnost, že u podstavce sochy se hromadí svíčičky a střepy...

Každopádně stezka vedoucí po hranici ochranného pásma patří k nejhezčím pěším výletům v oblasti. Cyklisté mohou využít značené cyklotrasy s řadou turistických odpočívadel.

Zatím jsme si vodní dílo prohlédli z jeho břehů, navštívili infocentrum na hrázi, sestoupili do jejích útrob i do údolí pod hráz ke spodní výpusti, s výhledem na bezpečnostní přeliv.

Červeně zabarvený skalní útvar leží v úbočí stejnojmenného vrchu dosahujícího 840 m n.m. Uvádí se, že skála přitahuje za bouřky blesky. No, naštěstí se žádná mračna neženou, takže je dobrý důvod tady posedět a kochat se nádherným výhledem.

Puklá skála a přehrada Fláje patří k nejhezčím místům, které jsme v Krušných horách navštívili.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz