S kamarádkou jsme se dlouho neviděly a tak jsme hned naplánovaly výlet na kole na Trosky. Trosky jsou od nás asi 25 km, což není zase tak daleko, ale vzhledem k tomu, že ani jedna z nás letos ještě letos na kole ještě nejela a celkově jsme do té doby moc nesportovaly, byla to docela fuška.
Setkaly jsme se dopoledne po snídani, naplánovaly jsme si cestu a vyrazily. Ještě před jízdou jsme si obě kola omyly a napumpovaly, aby se nám jelo lépe. Cesta nám zpočátku docela ubíhala, jízda po rovince byla fajn, poté do kopce už to bylo horší, ale zvládly jsme to. Před cílem kamarádce spadl řetěz, ale zvládly jsme to opravit během chvíle.
Kola jsme si nechaly na parkovišti s dalšími cykloturisty a vyrazily nahoru na zříceninu. Cestou jsme se zastavily na obídku – obě jsme si daly ovocné knedlíky a játrovou polívku a pokračovaly jsme nahoru.
Po zaplacení vstupného jsme vyrazily na zříceninu. Když jsme ušly pár schodů, někdo volal kamarádčino jméno, ale vzhledem k tomu, že tam bylo mnoho lidí, nepředpokládaly jsme, že je to na moji kamarádku. Ale po pár okamžicích někdo zase volal. Kamarádka se otočila a viděla svoji bývalou spolužačku za základky. Spolu se neviděly od konce ZŠ, což je už skoro 20 let. Prohlédly jsme si krásný výhled se zříceniny spolu a potom jsme si šly opět sednout do místní restaurace a všechny jsme si popovídaly. Postupem času jsme zjistily, že všechny tři bydlíme jen kousek od sebe pár ulic ve městě.
A nyní jezdíme pravidelně na výlety na kolech skoro každý víkend. Někdy spolu bereme i manžely, jindy jedeme jen my a užíváme si „dámskou jízdu“. Teď dokonce přemýšlíme o tom, že se přihlásíme do klubu cykloturistů v našem městě.
ChytráŽena.cz