Za hranice velkoměsta: Škvorecká obora - Králičina

Po pravdě musím říct, že spící přírodu, holé větve, bláto a všudypřítomnou šeď, vlhko a lezavo nepovažuji za ideální prostředí pro dlouhé túry. Ale co naděláme, na modré nebe a zelené lístky si ještě musíme počkat, a tak volíme vycházku jen při východní hranici hlavního města Prahy, do míst, která zatím známe pouze z mapy. Ta v těchto místech nese proložený nápis Přírodní park Škvorecká obora - Králičina.

Králičina začali místu říkat chataři a trampové pro hojný výskyt králíků, ale jde o pozůstatek bývalé obezděné obory pro chov jelenů a daňků. Tu si zde zřídili Lichtenštejnové na přelomu 17. a 18. století.

Oborou protéká říčka Výmola a v roce 2011 zde byla vytyčena pětikilometrová okružní naučná stezka. Má 9 zastávek a provede nás převážně lesem a kolem lesních mokřadů.

Kdysi tvořila Škvorecká obora celistvý porost s Klánovickým lesem. Ten je dnes oddělen silnicí vedoucí z Prahy do Českého Brodu. Už v minulosti tudy vedla důležitá obchodní stezka a v hlubokých hvozdech řádili zloději a loupežníci. Jedna z tabulí uvádí, že zde působil i legendární loupežník Petrovský, kterého známe z pohádky Zvířátka a Petrovští.

Stezka oborou je určena pro pěší, což dokazuje hned její začátek. Od první tabule blátivou cestou sestoupíme k potoku, přejdeme ho po lávce a stoupáme zalesněným svahem do míst, kde ve 14. století stával hrádek Skara. Neměl však dlouhého trvání a ani mnoho historických pramenů se nedochovalo. Většina kamenů byla použita na stavbu zdi obory, takže můžeme v terénu dohledat pouze stopy příkopu a valu a dle kruhových pahorků a vyvýšenin jen usuzovat, kde asi stávaly nárožní bašty a kde hradní palác.

Strání a pěšinou podél břehu potoka přijdeme ke Starému splavu. Dnes už jen zbytky zdiva uprostřed potoka Výmoly upomínají na most, který zde stál od přelomu 18. a 19. století. Nedaleko býval i rybník.

Jakkoli to v tuto roční dobu nevypadá, je údolí potoka vhodným stanovištěm pro řadu rostlin a živočichů. Vyskytuje se tady blatouch bahenní, kosatec žlutý, orsej jarní, devětsil lékařský i podbílek šupinatý. Hnízdí zde řada ptáků: cvrčilky, rákosníci, čápi i volavky. I další tabule u zastávky Květnická studánka nás seznamuje se zdejšími obyvateli, divočákem, liškou, poštolkou, kukačkou...

Tady, v západní části obory si uděláme malou odbočku. Zavede nás ke kamennému mostku přes Výmolu. Je dvouobloukový, a přestože pohled na něj svádí říci románský, není tomu tak, letopočet udává rok 1842. Nedávno byl citlivě opraven a moc se nám líbí.

Severní částí obory se kolem Mariánského dubu pohodlnou cestou vracíme do výchozího bodu. Cestou se ještě na další zastávce seznámíme s životem v mokřadech, které mají v přírodě velký význam. Tvoří jakýsi přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem a jsou zásobárnou vody. Jejich typickými obyvateli jsou obojživelníci, zde žije například ropucha a skokan.

Zprvu to vypadalo, jako kus „obyčejného“ lesíku, ale díky hezky udělané stezce jsme si opět uvědomili, jak důležitý je každý kousek přírody, který odolá nájezdům developerů. K návštěvě je ale vhodnější jaro nebo léto, abyste zdejší rostlinstvo i živočišstvo mohli spatřit i ve skutečnosti a ne jen na obrázcích.

Vlastně jednoho zástupce zdejší fauny jsme při lednové vycházce potkali i naživo. A hádejte kterého? No přece toho „s těma žahnutejma žubama“ a hned ve třech exemplářích!

Vycházku přírodním parkem Škvorecká obora - Králičina můžete spojit s návštěvou Klánovického lesa.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz