Za sochami Michala Olšiaka

Michal Olšiak pochází ze Žďáru nad Sázavou, věnuje se malířství a sochařství. Je autorem desítek soch v nadživotní velikosti z betonu a kamene. Zpočátku byly jen v jeho rodném kraji, později se rozšířily na širší území České republiky. Pár jich je i v Německu a Itálii. Ve Žďáru nad Sázavou má galerii, kde vystavuje své obrazy malované olejem nebo kombinovanou technikou. K jeho sochám se někteří umělci staví negativně. Nám se všechny sochy, které jsme viděli, líbily.

První sochu, kterou jsme vyhledali, byl Charlie Chaplin. Odhalena byla v roce 2011 u Žďárské vinárny. Vykoukla tu na nás obří hlava s černou buřinkou, krátkým knírkem a s úsměvem na obličeji. Na první pohled každý pozná nejslavnějšího komika, herce a režiséra z éry němého filmu. 

Další čtyři sochy jsme viděli při putování Hamerským vycházkovým okruhem. Okruh je dlouhý zhruba 15 kilometrů a zavede vás do krásné, převážně zalesněné krajiny s několika rybníky. Byli jsme tu na podzim, tak už se listí začínalo barvit, ale sluníčko ještě ozářilo krajinu. 

Nyní k sochám. Socha Koně s povozem je velmi pěkně propracovaná. Na povoz je možné vylézt a posadit se. Odhalena byla v roce 2007. Socha Mamuta, tedy jen hlava s kly pochází z roku 2006. Je v krásném údolí, kterým protéká řeka Sázava. Za nim se již zvedají skály. Socha Mamlase byla první, kterou pan Olšiak v roce 2005 vytvořil. Stojí na okraji lesa a shlíží na město Žďár nad Sázavou. Socha Hamroně je na okraji obce Hamry nad Sázavou, je z roku 2007. V blízkosti všech soch je lavička. Můžete si tu tedy posedět a pokochat se pohledy do okolí. Sochy nemůžete minout, vždy jsou na viditelném místě v blízkosti cesty nebo i silnice.

Hamerský okruh, to nejsou jen sochy. Zajímavá byla třeba Rozštípená skála nedaleko sochy Mamuta. Je to skalní útvar tvořený rulovou skalní stěnou, která je ve spodní části rozštípnutá zvětralou puklinou o délce deset metrů a šířce asi dva metry. Občas tu jsou vidět horolezci. Tato skála je chráněnou přírodní památkou.

Moc se nám také líbilo jezírko Vápenice schované uprostřed lesů. Vytvořeno bylo zatopením vápencového lomu. První zmínky o lomu pocházejí už z roku 1562, kdy se zde pravděpodobně těžil mramor pro Žďárský klášter. Od roku 1908 je lom uzavřen. Pokud o jezírku nevíte, tak byste ho minuli. Malá zacházka ale stojí za to. Ten klid u vodní hladiny, ve které se odrážejí okolní stromy, je nádherný. A najednou jsme se octli Na konci světa. Toto místo se nachází na moravsko-české zemské hranici. Je zde replika starorakouské hraniční strážní budky s figurínou stráže hranice. Nedaleko v lese je původní hraniční kámen.

Procházka podzimní přírodou se slunečními paprsky nad hlavou byla příjemná. Zde vypustíte všechny starosti z hlavy a sledujete přírodu s mnoha jejími rozmary a krásami.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10