Zámek Hrádek

Není to hrad ani hrádek, je to opravdu zámek Hrádek – stále zřejmě málo známý, ale o to romantičtější zámek v podhůří Šumavy, nedaleko Sušice. My jsme ho vlastně objevili při svých toulkách Šumavou zcela náhodou, do té doby jsme o jeho existenci neměli ani tušení.

Zámek Hrádek leží ve stejnojmenné obci na místě, kde byla ve 14. století postavena středověká tvrz. Název obce je odvozen od malého hrádku (tedy tvrze), jehož zbytků si dodnes můžete všimnout pod náspem v zámeckém parku. Rod Račínů z Račína, kterému patřilo hrádecké panství od roku 1588, nechal tvrz přestavět na renesanční zámek. Račínové vlastnili zámek až do roku 1686. Poté se majitelé zámku rychle střídali. Když se v roce 1731 stal majitelem Hrádku hrabě Jan Ferdinand Desfours, brzy po zakoupení zámku začal s jeho barokní přeměnou – to znamená, že nechal k původnímu zámku přistavět nový barokní zámek. Klasicistní úpravy Desfoursové (původem francouzský rod usazený v Čechách po třicetileté válce) nechali provést v18. a 19. století. Od roku 1827 až do konce II. světové války měl zámek několik dalších majitelů.

Po II. světové válce a znárodnění zámek využíval místní národní výbor – ten v jeho prostorách nechal zřídit byty, knihovnu a skladiště. Choval se tu i dobytek. Od roku 1964 spadal zámek pod Domovní správu v Sušici. V té době už kromě nutných stavebních úprav neprobíhaly žádné opravy, natož restaurátorské práce. Původní zařízení zámeckých interiérů a zámecký mobiliář postihl „klasický“ poválečný osud: vše bylo buď rozkradeno, nebo zničeno. V minulosti byla dominantou a zároveň chloubou zámku třípatrová věž viditelná již z dálky. Byla postavena na starších základech věže, ale bohužel v červenci 1976 došlo k jejímu zřícení. Tou dobou se už propadala střecha zámku a zřítily se také stropy. Postupem let chátrající zámek se dostal až do havarijního stavu a byla plánovaná jeho demolice. K ní našttěstí nakonec nedošlo...

Koncem roku 2000 Hrádek zakoupila firma, která ihned provedla jeho statické zajištění a zahájila stavební práce vedoucí k jeho záchraně. Po deseti letech oprav a různých restaurátorských prací, na kterých se podílely převážně místní firmy, mohl být zámek otevřen pro veřejnost. Po náročné rekonstrukci se v zámku v současné době nachází hotel, který má 22 pokojů ve stylu Ludvíka XV., anglického chippendale, tudorovské renesance a nebo francouzského rokoka. V zámeckém areálu se nachází také wellness, restaurace, Muzeum Františka Pravdy a samozřejmě nechybí ani zámecký park a v něm za pravým zámeckým křídlem kaple sv. Walburgy, patronky šestinedělek a rolníků (narodila se v jižní Anglii kolem roku 710 a jak jsme se také dozvěděli, lidé se k ní obraceli s prosbou o pomoc při očních nemocech nebo pokousání psem. Byla i ochránkyní domácích zvířat, podporovala chudé a sirotky, působila jako misionářka). V neposlední řadě není divu, že romantický zámek je vyhledáván i pro svatební obřady, a to civilní i církevní.

Zámecké Muzeum Františka Pravdy je věnované významné osobnosti obce: František Pravda byl kněz, spisovatel a pedagog. Jeho rodné jméno bylo Vojtěch Hlinka, ale je známější pod pseudonymem, kterým se podepisoval pod svá díla jako spisovatel lidových povídek, novel a divadelních her. Žil v letech 1817 – 1904 a na zámek do Hrádku byl pozván v roce 1847 baronem Karlem Theodorem Sturmfederem, aby se staral o výchovu jeho postiženého syna Otokara. František Pravda nakonec zůstal na Hrádku dlouhých 57 let, až do své smrti.

Přestože v zámku nenajdete klasické zámecké komnaty, můžete zde po předchozím objednání mimo hlavní letní sezónu (v době od října do června) absolvovat zhruba osmdesát minut trvající prohlídku s průvodcem. Podmínkou je ovšem minimálně čtyřčlenná skupina. Dozvíte se tu potom nejen o záchraně historických budov, ale také o historii zámku i osudech jeho majitelů. My jsme si v době naší návštěvy mohli prohlédnout alespoň zámecké exteriéry včetně zámeckého parku, kde je umístěno velké množství informačních tabulí. Když si pozorně projdete Naučnou stezku Františka Pravdy, na tabulích si přečtete snad vše, o čem by vám povyprávěl průvodce. Což znamená, že i zde se seznámíte s historií zámku i obce Hrádek nebo se například dozvíte podrobnosti o životě Františka Pravdy (od kterého se učili například K. V. Rais nebo J. Š. Baar. Pro nás je neznámý, ale sám Jan Neruda označoval jeho povídky, ze kterých dýchá láska k milované vlasti, za významná díla české a dokonce i světové prózy). I dobových fotografií je na tabulích spousta, takže prohlídkou zámecké zahrady strávíte hodně příjemného času.

V zahradě můžete posedět, ponořit se alespoň v myšlenkách do dávné minulosti a při troše štěstí si užít vítaný klid. Když pak naberete v zámecké restauraci síly na další putování Šumavou nebo jejím podhůřím, budete odtud určitě odjíždět spokojeni.

Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete