Zlatý kůň a Kobyla

Dnešní vycházku doporučuji především rodinám s většími dětmi. Jejím cílem bude Zlatý kůň a Kobyla. Nenechte se mýlit, nepojedeme na žádný ranč ani dostihové závodiště, zamíříme na jih od Berouna do okolí Koněprus.

Koněpruské jeskyně jsou turisty hojně navštěvovány, záměrně tedy volíme podzimní čas, kdy je zde klidněji. Dalším důvodem je i barevné listí, v jehož hávu jsou zdejší lomy nejkrásnější.

Zaparkujeme na hlídaném parkovišti (30,- Kč) a postoupíme směrem k jeskyním. Úvodní panel naučné stezky (NS) nám poskytne základní informace o místě - výrazný hřbet Zlatého koně je světoznámou geologickou lokalitou s charakteristickou florou i faunou.

Zlatý kůn a kobyla Pokud jste v Koněpruských jeskyních ještě nebyli a neodradí vás vstupné (dospělí 130,- Kč, děti 60,- Kč), vřele doporučuji. Ale ještě před návštěvou je vhodné pročíst si informace na netu, aby vás pak nepřekvapilo, že do jeskyně nelze vodit ani nosit zvířata, je zde přibližně 500 schodů včetně točitého schodiště apod. Prohlídka trvá asi hodinu.

Od východu z jeskyní (pokud nejdete na prohlídku, pokračujte rovně cestou kolem pokladny) přijdete ke druhé zastávce NS. Pěšinou kolem ní mírně stoupáme na vrchol Zlatého koně (475 m), odkud se otevírá nádherný rozhled do širokého okolí.

Ještě pár kroků a jsme na hraně lomu opatřené zábradlím. Zhruba 150 m pod námi je dno velkolomu Čertovy schody. Bagr z té výšky vypadá jako dětská hračka.

Těžba vápence na území Českého krasu probíhala už ve středověku; tyto lomy jsou již dávno opuštěné a stopy po těžbě se staly neoddělitelnou součástí zdejší krajiny. Velkolom Čertovy schody byl otevřen ve druhé polovině minulého století, v současnosti se tu ročně vytěží 1 500 000 tun horniny, která je zpracovávána na vápno do malt a maltových směsí, do hnojiva, na stabilizační materiály pro náspy dálnic, železničních koridorů nebo protipovodňových hrází. Plánuje se, že po ukončení těžby by měl v lomu vzniknout geologický park.

Když se vynadíváme, sestupujeme opatrně pěšinkou, kolem další zastávky věnované zdejším dřevinám, na dno Holubova lomu. Ten je přímo pod Koněpruskými jeskyněmi a ve skále je vidět i otvor, kterým byly v roce 1950 objeveny. Hned při vstupu do lomu ale nepřehlédněme pěšinku vedoucí vlevo k paleontologickému nalezišti. V suti zde je v omezené míře povolen sběr zkamenělin (volným vybíráním anebo nanejvýše použitím kladívka) a tak můžete získat i vy nějaký malý zajímavý kousek na památku.

Poté co nás ťukání do kamení přestane bavit, pokračujeme z Holubova lomu východním směrem podél dalších opuštěných lomů až k zastávce NS č. 7. Tady pozor, široká cesta stáčející se mírně vlevo by nás vrátila zpět na parkoviště, pokud nechcete vycházku z nějakého důvodu ukončit - a to by bylo škoda - pokračujte pěšinou po psaníčku NS.

Překročíme silnici a noříme se na cestičku mezi keři k zastávce č. 8 - Akantopygový lom. (Když se pěšinka následně vyhoupne z remízku na louku, držte se na jejím pravém okraji, do lesa nevstupujte.) Za nedlouho jsme u zastávky 9 - Zarůstající lom a pěšinkou klesáme lesem do jámového lomu Na Kobyle.

Tady se mi líbilo z celé vycházky asi nejvíc. Těžba zde byla ukončena v roce 1929 a od té doby byl lom ponechán přirozenému vývoji. Vlhčí svahy tak osídlily dřeviny jako habr, jasan, vrba, javor...

Zde je vhodné zmínit svéráznou osobnost českého paleontologa, speleologa, archeologa, botanika a spisovatele Jaroslava Petrboka (1881-1960). Není snad v Českém krasu místa, kde by se nevěnoval výzkumu, a právě do lomu Na Kobyle chodíval v posledních letech svého života. Připomínkou je pamětní deska na skalní stěně.

Ještě můžeme nakouknout do Chlupáčovy nebo Zlomené sluje a pokračujeme dále - trochu nezvykle - cca 60 metrů dlouhým tunelem vyhloubeným ve skále. Tudy se v minulosti dopravovala vytěžená hornina.

Naučná stezka se hned za tunelem stáčí vlevo, obchází lom na Kobyle ze severní strany a vrací nás na parkoviště.

Popisovaná trasa není dlouhá, má přibližně 3,5 km, ale počítejte raději s 1,5 - 2 hodinami, podle toho jak se zdržíte četbou infotabulí, hledáním zkamenělin a průzkumem slují.

Kromě svačiny doporučuji vzít s sebou dětem kladívko (lépe s ostrou špičkou), brýle (pro ochranu očí při třískání do kamení) a ev. baterku. Zlatý kůň a lom na Kobyle jsou národními přírodními památkami, je samozřejmé, že se zde chováme maximálně ohleduplně vůči přírodě a krajině. Z hlediska vlastní bezpečnosti není vhodné přibližovat se k okrajům lomových stěn. Mapu nepotřebujete, na každé tabuli NS je plánek lomů s vyznačenou trasou.

Pokud se zde vyskytnete v podzimní době, můžete navštívit ještě dýňovou farmu v obci Bykoš, 4 km jižně od Koněpruských jeskyní. Nebo se při návratu přes Beroun zastavte na Městské hoře, podívat se, co dělají večerníčkoví medvědi Vojta, Kuba a Matěj. Jak nám bráškové povyrostli, můžete vidět na fotkách v mém dalším článku ZDE.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete