Zvědavá Jilemnice

Návštěvu podkrkonošského městečka Jilemnice jsme si s manželem plánovali léta. Nevím ani proč, ale z nějakého důvodu z ní vždycky prostě nakonec sešlo. Pořád jsem ale tohle místo nosila v hlavě jako tip na výlet – a nedávno jsme se sem konečně vypravili!

Moje babička žila v pravé krkonošské roubence a tyhle „domečky“ jsou možná i proto pro mne srdeční záležitostí. To byl také hlavní důvod pro návštěvu Jilemnice – nejvíc mě lákala Zvědavá ulička, o které jsem se dozvěděla před lety, už ani nevím kde, ale úplně mi na obrázcích učarovala.

Když budete chtít jako my Jilemnici navštívit, musíte zamířit do okresu Semily. Je jedním z měst, které si dělají nárok na označení brána do Krkonoš. Přestože si na toto označení činí nárok několik obcí, Jilemnici se nedá upřít jisté prvenství: na konci 19. století tu vznikl nejstarší český lyžařský spolek, Český krkonošský spolek SKI Jilemnice. Věděli jste, že Jilemnice je mimo jiné rodištěm Bohumila Hanče? Město je tak plným právem označováno jako kolébka lyžování.

V městečku budete narážet na stopy rodu Harrachů. Tento rod zajistil Jilemnici větší rozmach po roce 1701, kdy přešla do jejich rukou. A právě hrabě Harrach nechal na Jilemnicko z Norska pro své hajné přivézt první „ski“. Jistě si vzpomenete na kouzelný film Krakonoš a lyžníci… I když v minulosti Jilemnice několikrát vyhořela, harrachovské hospodaření mělo vysokou úroveň, a tak se nakonec město dočkalo hospodářského rozmachu a díky němu i rozvoji turistického ruchu. Harrachové se zasloužili významnou měrou nejen o rozvoj hospodářství, ale také české kultury, politiky a o rozmach Krkonoš.

Jilemnice získala v roce 2012 titul historické město. Co z historických památek tu tedy stojí za návštěvu? Když sem přijedete a zaparkujete na Masarykově náměstí, všimněte si klasicistní radnice s 30 metrů vysokou věží, která má jeden unikát: jen podle odbíjení zvonů můžete poznat, kolik je právě hodin. Malý zvon totiž oznamuje počet čtvrtí a prostřední zvon počet celých hodin. Každou celou hodinu potom oznamuje opakovaně ještě velký zvon. Za den se tak z věže ozve celkem 1020 úderů v různých tóninách! Na náměstí můžete posedět na lavičkách třeba v okolí empírové Jupiterovy kašny, která měla původně sochu sv. Floriána, ale v roce 1735 ji nahradila socha Jupitera. Za kašnou směrem k radnici stojí dvě barokní sousoší z dílny Matyáše Brauna: svatého Kříže (se svatými Janem Nepomuckým a Vavřincem) a mariánské (se svatou Barborou a Maří Magdalenou).

Z náměstí jsme nedočkavě zamířili do poměrně blízké Zvědavé uličky. Nemuseli jsme ji hledat, spolehlivě nás k ní dovedly ukazatele. U jejího vstupu roste jilm horský, erbovní strom města. V minulosti tu žili drobní řemeslníci. Své jméno ulička získala podle uspořádání jednotlivých roubenek – každá z nich je posunutá směrem do ulice, většinou o jednu okenní osu. Tím je jejich obyvatelům umožněno „nakukování“ směrem k náměstí a odtud tedy jméno Zvědavá… Pokochali jsme se a zamířili dál – k jilemnickému zámku.

Ještě na náměstí před zámkem projdete kolem jednolodního kostela sv. Vavřince. Při troše štěstí si můžete prohlédnout jeho interiér, který je z velké části původní.

Renesanční zámek ze 16. století stojí také téměř v centru města, na místě staré valdštejnské tvrze. Vystřídala se tu řada majitelů; nejznámější z nich jsou Harrachové nebo také Harantové z Polžic a Bezdružic. Na zámku se dnes nacházejí expozice Krkonošského muzea. U vstupu do zámeckého parku naleznete pomník světoznámého geologa Františka Pošepného. Stojí v místě, kde dříve stával jeho rodný dům. Před zámkem stojí krásná kašna s vodotryskem. V přilehlé budově bývalého pivovaru se nachází Tržnice řemesel: nejenom že se můžete podívat na výrobu tradičních lidových řemesel (košíkářství, drátenictví a podobně), ale výrobky si tu také můžete zakoupit.

Musím říct, že návštěva Jilemnice předčila naše očekávání. Krásných míst je tu k vidění opravdu dost a někdy se sem zase rádi vrátíme. A kdybyste se třeba chtěli inspirovat, prozradím ještě jeden tip: když už tu byla řeč o rodu Harrachů, byla by škoda minout jejich hrobku v Horní Branné. Dvoupatrová osmiboká hrobka sv. Kříže s ostatky zemřelých z rodu Harrachů je velmi zajímavá stavba. I když dnes slouží jako smuteční obřadní síň, rozhodně se vyplatí udělat si tu zastávku.

Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete