Jak jsem zmínila již několikrát, naše letní dovolená v Chorvatsku byla rozdělena do dvou částí a pobyt nahoře na Istrii jsme plánovali hlavně z jednoho prostého důvodu. Chtěli jsme si udělat výlet do městečka Piran. To bývá nazýváno nejkrásnějším městem Slovinska a od chorvatských hranic leží opravdu jen pár kilometrů. Když jsme sháněli ubytování, dívala jsem se i na Slovinsko, ale cenově to vyšlo o dost dráž, tak jsme si raději těch necelých 20 km do Piranu dojeli.
Dominantou města je kostel a pro stísněná přímořská městečka netypické velké kruhové náměstí. To je také větší, než bývá v přímořských městech zvykem. Na jeho místě byl totiž kdysi přístav pro rybářské lodě, ten byl kvůli nečistotám a zápachu v roce 1894 zasypán. Dnes na tomto mramorem vydlážděném Tartiniho náměstí najdete sochu slavného piranského barokního houslisty a skladatele Guiseppa Tartiniho.
Další budova, která v místě stojí za vidění, je novorenesanční radnice a také dům známý jako „Benečanka“. Ta je vůbec nejslavnějším domem v Piranu. Pochází z 15. století a honosí se architekturou v benátsko-gotickém stylu. Váže se k němu romantická historie, podle které jej nechal postavit bohatý benátský kupec své lásce z Piranu.
Při prohlídce města by návštěvníci rozhodně neměli vynechat Kostel sv. Jiří, odsud se nabízí nezapomenutelný panoramatický výhled. Kostel vznikl zřejmě ve 12. století a dnešní podobu získal v roce 1637. Vedle kostela stojí samostatně zvonice, která je zmenšenou kopií benátecké věže kostela San Marco.
Pro centrum městečka jsou typické úzké uličky s vysokými domy, s rodinou jsme se shodli, že nám místo opravdu ze všeho nejvíc připomíná uličky v Itálii. Nachází se zde spousta obchůdků pro turisty - se suvenýry, sezónním oblečením, galerie...Od dob italské nadvlády zde sídlí italská menšina a názvy ulic jsou zde proto dvojjazyčné.
Také jsme měli štěstí a objevili zde v úzkých uličkách i tržiště. Místo je známé jako Prvomajski trg, jedná se o střed staré části města Punta s cisternou na dešťovou vodu z roku 1775, se sochami a dvěma kašnami.
Na konci poloostrova narazíte na mys se středověkým opevněním. Nepřehlédnutelný je novogotický maják, Kostel Panny Marie Sněžné ze 13. století a také socha mořské panny. K tomuto místu se dojde po krásné promenádě, nachází se zde Prešnerovo nábřeží.
Opevnění Piranu zajišťovaly v minulosti asi dvoukilometrové hradby, do dnešní doby se z nich zachovalo asi 200 metrů. Dokončeny byly v letech 1470 - 1534. Součástí hradeb je brána Rašporska vrata.
V závěru musím konstatovat, že návštěva tohoto města byla pro nás asi tím nej zážitkem letošní dovolené. Je to prostě nádhera. Jediná „skvrna na kráse“ je problém s parkováním. Syn nás nakonec vysadil v blízkosti centra, sám ovšem zaparkoval až na jeho samém okraji a za námi pak musel ujít dobré 2 km a to jsme zde byli v září. Během letních měsíců si to zde skoro nedovedu představit. To snad jedině opravdu vyrazit hodně brzy ráno. Ovšem za tu krásu ta troška nekomfortu jistě stojí.
Kahomar - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz