Toulky Broumovskem III. - Błędne Skały

Při minulé vycházce k polským sousedům (do skanzenu Pstrążna) jsme si slíbili, že se příště vydáme přes hranici znovu a to do Błędnych Skał.

Z Machovské Lhoty tentokrát zamíříme po žluté značce k jihu. Machovská Lhota je vesnice, místní část městyse Machova. Spisovatel Alois Jirásek sem zasadil část děje svých románů „U nás“ a „Skaláci“.

Stoupáme loukami až pod les. Zde si všímáme rukou psaného upozornění pro dřevaře, že cesta je za mokra nesjízdná a že po ní lze stahovat jen krátké klády. Krpál, kterým se začínáme škrábat vzhůru, v nás vzbuzuje otázku, zda je vůbec možné po takové cestě jet traktorem, aniž by došlo k jeho převrácení...

Odměnou za námahu jsou krásné výhledy do krajiny, které se nám při vstupu na paseku, asi po kilometru cesty,  začínají otvírat. Ještě lepší výhled se pak nabízí z vyhlídky na Boru. Vede sem odbočka, na níž musíme překonat zhruba stometrové převýšení. V místech, kudy lesní pěšina stoupá, se v minulosti nacházel nápadný, rozměrný pískovcový útvar ve tvaru obrácené boty. V noci z 11. na 12. května 1921 se kolem třetí hodiny ranní za silného rachotu skála zřítila a rozesela své balvany po úbočí Boru.

K místu se váže pověst o krásné, ale zlé a hádavé princezně Jeleně, která zde sídlila v nádherném paláci. O její ruku opakovaně žádal Krakonoš, ale neuspěl. Jelena se mu vysmívala a chystala si svatební košili pro mladšího ženicha. Krakonoš ji proklel, zámek se zřítil, princezna zkameněla a ožívá pouze na Velký pátek, kdy na svatební košili ušije každý rok pouze jeden jediný steh. Až košili došije, bude konec světa... tedy pokud ji do té doby někdo nevysvobodí.

Ze skály, opatřené žebříkem a zábradlím, vidíme Machov, hřeben Broumovských stěn a dále ve vnitrozemí Hronovsko a Policko.

Z vyhlídky se skutálíme zpět na modrou turistickou značku, která nás momentálně pohodlně, po vrstevnici, vede rozsáhlými hlubokými lesy na rozcestí Pod Blednými skalami. V tuto chvíli jsme 700 m n. m. a tak nás nic nenechává na pochybách, že by se stoupáním byl pro tento den konec. Žlutá značka, která se zvedá na hřbet Skalniaku v národním parku Stolové hory, to potvrzuje.

Ale netrvá dlouho, překračujeme státní hranici a po skalních schodech a březovým hájkem vcházíme k parkovišti u Błędnych Skał (850 m). Dosud jsme na své cestě téměř nikoho nepotkali, a tak jsme trochu zaskočeni zdejším ruchem; a to je po hlavní sezoně.

A tak chvíli posedíme u stánku s občerstvením, okoukneme, jaké kýčovité suvenýry nabízí zdejší stánkaři, necháme odbavit zájezd důchodců i rozjívených školáků a pak v klidu zakoupíme vstupenky a vstupujeme do skalního labyrintu. Vstupné do Błędnych Skał je pro dospělé 6 zl.

Skalní bloky na ploše 21,14 ha vytvářejí výjimečnou turistickou trasu, na níž nejednou musíte proklouznout úzkými průrvami mezi skalami. Z těchto důvodů je trasa jednosměrná, což se sluší respektovat.

Po východu ze skalního labyrintu se ještě chvíli zdržíme na zalesněné hraně náhorní plošiny, odkud je vidět další polská stolová hora Hejšovina (Szczeliniec Wielki), na níž je rovněž skalní bludiště s turistickým okruhem.

Poté sestupujeme po zelené turistické značce lesem a klesáme serpentinami, až kolem vojenské zotavovny Ostra Góra dojdeme ke státní hranici. Tento hraniční přechod je určen pouze pro pěší a cyklisty, takže na následujících dvou kilometrech do Machova/Machovské Lhoty, bychom na silničce neměli potkávat mnoho vozidel.

Vycházku do Błędnych Skał je možné spojit s předchozím výletem do skanzenu Pstrążna. Obě místa lze samozřejmě lze navštívit i autem (legální hraniční přechod je Náchod/Kudowa Słone), ale pokud vás k tomu nevedou závažné důvody, určitě je lepší použít vlastních nohou a vyšlápnout si nějaký ten kilometřík navíc. Jen tak nejlépe poznáte zdejší nádhernou přírodu s vzácnými druhy rostlin a živočichů, osvěžující lesní porosty, množství potůčků a tůněk a oceníte kouzelné výhledy, pro které musíte uronit nějakou tu kapku potu.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10