Umělecká města Benátska

Belluno
Keltové jej nazývali „belo-dunum“, zářící město. Belluno je vstupní branou do magického světa Dolomit – horského útvaru, který fascinoval a inspiroval řadu umělců, včetně velkého spisovatele Dina Buzzatiho. Město, jež se nachází na skalní terase v srdci široké kotliny, se pyšní vznešenými paláci v benátském stylu a v letech 1404-1797 zažilo období uměleckého a hospodářského rozkvětu. To dokládají nádherné budovy na Kapitulním náměstí, jež je dnes kulturním a politickým centrem města.

Návštěvníci mohou také obdivovat baziliku Santa Maria Assunta e San Martino Vescovo, postavenou podle Lombardova návrhu. Nacházejí se zde díla malířů Cesara Vecellia, Palmy il Giovane, Jacopa Bassana a Gaspara Dizianiho. Vysoká kostelní věž byla postavena podle návrhu Filippa Juvarry. V bezprostřední blízkosti se nachází také Piazza delle Erbe, starověké místo konání městských trhů, obklopené nádhernými soukromými domy v gotickém a renesančním stylu.

Padova
S uměleckým a kulturním dědictvím Padovy se návštěvníci setkávají na Starém městě na každém kroku. Jedním z nejdůležitějších cílů tohoto elegantního města je bazilika svatého Antonína, kam každoročně proudí davy poutníků, aby uctily ostatky nejoblíbenějšího svatého na světě, svatého Antonína. Na univerzitě, jedné z nejstarších v Evropě, vyučoval v roce 1492 Galileo Galilei. O devět let později se sem ke studiu zapsal Mikuláš Koperník.

Při procházce ulicemi centra města mohou návštěvníci obdivovat architektonické památky v románském, renesančním a klasicistním stylu. Jeden z vrcholů představuje Kaple Scrovegni (zvaná též dell´Arena), vyzdobená Giottovým cyklem fresek. Nádherný je i slavný Palazzo della Ragione, bývalé sídlo soudu a správních orgánů města, jakož i Prato della Valle, třetí největší náměstí v Evropě. Historické Caffè Pedrocchi se stalo symbolem kulturního a obchodního života Padovy.

Rovigo
Rovigo, nejmenší provincie Benátska, se nachází v srdci Pádské nížiny a původně byla biskupským lénem. Dodnes lze z podoby města vyčíst mnohé o starodávné středověké historii. Řada benátských šlechticů si zde nechala vybudovat letní sídla, jež městu dodávají nádech jemné elegance.
Poutní kostel Blahoslavené Panny Marie (Rotonda) je cennou stavbou, jejíž věž byla vybudována podle návrhu italského barokního architekta Longheny. Klášter sv. Bartoloměje se nachází v obzvláště nádherném koutu Roviga. Sídlí zde Městské muzeum polesinských kultur s bohatou archeologickou, přírodovědeckou a etnografickou dokumentací. K nejvýznamnějším občanským stavbám patří Palazzo Roncale z 16. století, Palazzo dell'Accademia dei Concordi se dvěma významnými pinakotékami a Palazzo Vanezze. Ze středověkého Roviga se dochovaly pouze trosky hradních zdí a dvě věže: jeden ze symbolů města - věž Donà a věž Mozza.

Treviso
Při procházce městem mohou návštěvníci obdivovat freskami zdobené domy, kostely a paláce. Město obklopují staré benátské hradby, jež chrání bohaté historické a umělecké dědictví, například elegantní paláce na Piazza dei Signori, kde se setkávají obyvatelé Trevisa. Nádhernou architektonickou památkou je i reprezentativní památník města - Palazzo dei Trecento ze 13. století.

Vynikající církevní architekturou se vyznačuje například katedrála s impozantní klasicistní fasádou, dominikánský kostel svatého Mikuláše (S. Nicolò) a kostel svaté Kateřiny (Santa Caterina). Při procházce treviským Starým městem mohou návštěvníci obdivovat stavbu Casa dei Carraresi s jednoduchou románskou fasádou a elegantními dvou- či tříobloukovými okny, kde se dnes konají mezinárodní výstavy. V bezprostřední blízkosti se nachází Loggia dei Cavalieri, jedinečná čtvercová budova s půloblouky na třech stranách, jež spočívají na štíhlých sloupech s hlavicemi z jednoduchého kamene.

Benátky
Benátky jsou mimořádně magickým městem, jedním z neobyčejných jevišť, kde se v klidných vodách laguny odrážejí dějiny a umění. Město je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, a to nejen díky uměleckým pokladům, nýbrž i díky mimořádnému spojení lidských výtvorů a přírodních krás laguny. Díky moři se Benátčanům podařilo vypořádat se s nedostatkem orné půdy a surovin. Námořní loďstvo, jemuž město vděčí za přežití, se stalo zdrojem bohatství a moci.

Lodní kýly byly předobrazem pro stavbu kostelních věží, spirálovité dekorace gotických portálů, mramorové plochy a sochy, které zdobí paláce a domy – to vše vypráví o vzdálených přístavech, vzkvétajícím obchodu a válkách. Dnes se historické stavby v Benátkách prezentují jako kniha, jež vypráví o velkolepé historii.

Verona
Monumentálním symbolem města je amfiteátr Aréna, starý téměř dva tisíce let. Verona, druhé nejvýznamnější umělecké město regionu, s pýchou předvádí své umělecké, kulturní a přírodovědecké poklady. Díky mimořádné zeměpisné poloze byla od pradávna jednou z nejdůležitějších obchodních křižovatek severní Itálie.

Město zažilo období římského osídlení a svobodných měst, vládu Scaligerů i Benátčanů či Rakušanů. Architektonické a umělecké dědictví Verony je ovlivněno dějinami a každá vláda zde zanechala svou stopu. Verona si z velké části zachovala svůj středověký vzhled. Nicméně při pohledu na město z výšky si můžeme všimnout, že v uspořádání ulic je stále zřetelná římská struktura. Paláce zdobené freskami, mosty, kostely a náměstí nabízejí turistům nádhernou cestu do historie. Obzvláště pozoruhodná je návštěva domu, kde žila romantická hrdinka Shakespearovy tragedie, Julie, díky níž získala Verona pověst města lásky.

Vicenza
Roku 1994 bylo město zařazeno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nádhera Vicenzy spočívá v teatrálnosti děl hornoitalského renesančního architekta Andrey Palladia. Na ústředním náměstí Piazza dei Signori se nachází nejvýznamnější stavba ve Vicenze, jež se stala symbolem města: středověká bazilika Palladiana, již Palladio v 16. století renovoval a doplnil dvojitými arkádami a lodžií.

Palladio vybudoval také stavby Loggia del Capitano, Palazzo Barbaran da Porto, Palazzo Chiericati (nyní Městské muzeum), Palazzo Valmarana, Loggetta Palladiana a Olympijské divadlo. U městských bran se tyčí Villa Almerico Capra, známá pod názvem La Rotonda. Je považována za mistrovské dílo Andrey Palladia, o němž Goethe napsal: „Architektura ještě nikdy nedosáhla takového stupně okázalosti.“ Největší rozkvět zažilo město za více než třísetleté nadvlády Benátek, kdy byla postavena řada cenných staveb a kdy se proměnilo v jedno z nejvýznamnějších uměleckých center Benátska a Itálie.