Začátkem října jsme s partou známých trávili dovolenou
v osadě Jedlová v Orlických horách. Jedlová je součástí horské obce
Deštné, rozkládající se při řece Bělá na svazích Sedloňovského vrchu a Špičáku,
v okrese Rychnov nad Kněžnou v nadmořské výšce 650 m nad mořem.
Součástí obce je kostel svatého Matouše na horském výběžku nad vsí. Po odsunu
Němců značně zchátralý a od roku 1958 zavřený.
Po roce 1989 byl částečně opraven a nyní je volně přístupný, využívá ho diecézní centrum mládeže Vesmír. V kostele je možné vidět fotografie ze starých časů Jedlové a okolních vesnic. Na hřbitově je hrob zdejšího kronikáře a básníka J.E.Brinkeho. Z kopce, na kterém kostel stojí, jsou nádherné vyhlídky na okolní vrchy Orlických hor. První zmínky o Jedlové pocházejí ze 17. století. Velká část původních domů v obci byla po válce zničena. V současnosti jsou zde většinou jen rekreační chalupy. Deštné je jedno z nejnavštěvovanějších lyžařských středisek v Orlických horách.
Díky vycházkám po okolí jsme se dostali do úplně jiného
světa. Pozorovali jsme podzimní přírodu s pestrobarevnými stromy a hlavně
si užívali ticho. Městský život jsme nechali daleko za sebou a náš pobyt na
horách se proměnil v přírodovědnou exkurzi. Při každodenních toulkách
okolím jsme vždy objevili něco nového a zajímavého. Ať už to bylo stádo krav v čele
s nebezpečně vyhlížejícím býkem, ovce, koně, malá divoká prasátka nebo rybníček
plný pstruhů, či zvonkohra u ateliéru zvonaře, vodník sedící pod mostem,
možnost ochutnat ostružiny a borůvky nasbírané v lese…
Také jsme zažili trochu adrenalinu, i když jen obrazně. Sledovali jsme odvážlivce v lanovém parku, kteří bravurně zdolávali překážky ve výšce 1,5 až 3 m. Vrcholem ale byl pohled na jezdce na terénních horských tříkolkách, kteří se nejdříve vyvezli vlekem na vrchol sjezdovky a potom se řítili dolů úžasnou rychlostí. Báli jsme se všichni za ně a shodli se na tom, že bychom si za řídítka určitě nesedli. Samozřejmě nechyběl tradiční táborák s opékáním špekáčků. No a nakonec sladká odměna v podobě zmrzlinového poháru a kávy na terase restaurace s výhledem do okolní krajiny zalité podzimním sluncem. Co více bychom si mohli přát?
Týden utekl jako voda a čekal nás návrat domů. Kromě špinavého prádla si vezeme s sebou i plno zážitků a vzpomínek na pár dnů v krásné podzimní přírodě. A hlavně jsme si tu všichni odpočinuli a díky každodennímu slunci načerpali energii na další období.
ChytráŽena.cz