Město pod Černou věží

Když se zeptáte obyvatel Českých Budějovic na co jsou pyšní, uslyšíte, že na pivo a na Černou věž. Černá věž je sedmdesát dva metry vysoká dominanta města na soutoku řeky Malše a Vltavy.

Stojí tu již od r.1577. V těch letech byl v čele města šikovný purkmistr Quirinus. Za jeho působení vyrostlo ve městě několik pěkných staveb, jako např. renezanční radnice a mincovna. Získal radu města i pro stavbu věže, která městskému panoramatu chyběla. Měla vyplnit místo u kostela sv.Mikuláše, ale neměla bránit vstupu do kostela  a nemohla být daleko od náměstí.

Řízením stavebních prací pověřila městská rada místního stavitele Hanse Spatze, který byl původem Ital. Mistr Hans Spatz využil svých zkušeností nabytých v okruhu benátského  stavitelství - na severu Itálie si hravě poradil s prosakující vodou z podzemí. Nechal zhotovit piloty z mohutných dubových kmenů a okovat jejich hroty. Následně byly zatlučeny hustě do země. Když byla základová jáma zajištěna (měla rozlohu 1 aru), mohlo dojít k položení základního kamene. Stalo se tak v r.1550. Stavební kámen pocházel z městského lomu u Ledenic. Dřevo se kácelo v okolních lesích.

Během stavby se zde vystřídalo několik stavitelů, většinou italského původu. Jedním z nich byl i mistr Vogarell, který pro zdárné dokončení stavby udělal mnoho. Dokonce přesvědčil městskou radu, aby nechala věž vyzdvihnout do větší výšky, než se původně předpokládalo. Stavba pokračovala pomalu kvůli zimním přestávkám a také vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci.

Na podzim r.1573 byly do věže nainstalovány dva velké zvony. Koncem r.1576 se stavěly zdi obydlí pro věžného, což  představovalo poslední zednické práce. Poslední hřebík byl zatlučen

22.prosince 1576. Symbolickou tečkou se stala makovice, která byla osazena a pozlacena v r.1577.

Věž má celkem 9 podlaží, 225 schodů. Přibližná hmotnost věže je 10 500 tun.

Ačkoli stavba nese ještě některé gotické prvky, jako celek patří mezi stavby renezanční architektury.

Proč se jí vlastně říká Černá?

Ve městě se tradovalo, že při požáru kostela sv. Mikuláše v r.1641 byly zdi věže očouzeny. Pro tuto domněnku není však opodstatnění. Pravděpodobnější verzí  je ztráta vyzdobené omítky vlivem povětrnostních podmínek, čímž došlo ke zčernání kvádrů.

Již 19 let patří Černá věž k životu Jana Vančury, který na věži dělá správce. Baví ho z té velké výšky  pozorovat život dole ve městě. Stejně tak miluje i pohled na Šumavu, který se za jasného počasí naskýtá. Právem si to tak užívají i turisté, pokud vyšlapou 225 schodů.