Každý rok
trávíme dovolenou na některém krásném místě naší republiky. Každý rok se snažím
dobře nastudovat trasu podle mapy, dnes již za pomocí internetu. A každý rok se
snažím dopředu naplánovat místa, která bych chtěla s rodinou navštívit.
Letos jsem se obzvlášť pečlivě připravovala, protože jsme jeli na Liberecko,
kde má sestra s rodinou byla 2 týdny před námi a varovala nás, že
tento region není moc dobře značený, že bloudili i s navigací, a že je
cestou docela dost dopravních omezení a objížděk. Využila jsem tedy ve svém
plánu objížďky na Pardubice a našla jsem si jeden turistický cíl: Ráby. Vzpomněla jsem si, že jsem kdysi
viděla reportáž, že je tam perníková chaloupka, a tak jsem navigovala svého
muže až tam.
Cestou jsme po pravé straně viděli krásný hrádek na kopečku. Něčím nás tak zaujal, že manžel zastavil, abychom si ho v dálce mohli prohlédnout, dokonce ho i z dálky vyfotil. Ona ta dálka nebyla zas až tak veliká, ale nám bylo jasné, že dětem se nebude chtíti do kopečka šlapat, obzvlášť, když sluníčko už připalovalo a teplota se nebezpečně zvyšovala. V mapě jsem identifikovala hrádek jako Kunětickou horu.
Dojeli jsme na parkoviště k Perníkové chaloupce, kde nás přivítal starší pán, působící jaksi legračně. Nevím, jestli to bylo jeho oblečením doplněným kšandami nebo tím, jak s námi vesele mluvil a vítal nás, každopádně nás nakazil dobrou náladou. Prohlídka Perníkové chaloupky byla s průvodcem. Nejdřív jsme se trošku lekli, jak zvládne komentovanou prohlídku náš Vašek, ale obavy byly zbytečné. Mladík, který nás provázel, byl také legrace sama. Ve skupině návštěvníků nás bylo více rodin a bylo tam hlavně spoustu malých dětí. Průvodce nikoho nešetřil. Každého zkoušel, jak dalece pohádku zná. Po pár minutách jsme zjistili, že jsme všichni mylně informováni. V Perníkové chaloupce přece vůbec nebydlí ježibaba, ale paní Perníkářka. Ta vůbec neopéká děti na rožni, ale peče nádherně zdobené perníky. A Jeníček a Mařenka nebyly hodné děti, když v chaloupce kradly a ještě Perníkářku strčily do pece. A tak nás chlapec učil přívětivě pozdravit, poprosit o perník, ukázal nám výstavku nádherně zdobených perníků a poté nás pustil do samotné místnosti, kde paní Perníkářka bydlela a pekla své perníky. Při vstupu jsme každý dostali dobrý perník. Perníkářka se nás ujala a pokračovala ve výkladu. Zkrátka vše proběhlo v takové úžasné náladě. Jen škoda, že se nesmělo uvnitř fotit, mohli jsme mít nějakou památku.
Po prohlídce jsme šli do cukrárničky na něco dobrého a obsluhovala nás sama Červená Karkulka. A pak jsme podnikli jeden neplánovaný výlet. Na onu Kunětickou horu, která nás cestou tak zaujala, totiž přímo od Perníkové chaloupky jezdí vláček. Vyveze vás na kopec, projdete si hrádek a pak se zase vláčkem vrátíte zpátky. No, nevyužijte toho! Byli jsme nadšení, že se nahoru můžeme podívat. Cesta vláčkem netrvala dlouho, jeli jsme kolem pastvin koní, kraviček, oveček, koziček, Vašík nevěděl, na co se má dřív koukat. Vystoupili jsme těsně pod hradem a vystoupali na nádvoří. Tam jsme zažili překvapení v podobě aktuální výstavy pohádkových kostýmů. Zaplatili jsme si vstupné a začali jsme svou prohlídku. Prohlédli jsme si nádvoří, sklepení a poté jsme vystoupali do prvního patra, kde byla výstava uspořádaná. Byli jsme nadšení. Kostýmy byly naaranžovány pěkně podle jednotlivých pohádek. Všude bylo popsáno, která postava – který herec kostým oblékal, kdo je autorem kostýmů, který režisér a kdy pohádku natočil. My jsme si to zpestřili tím, že jsme nejdřív hádali, ze které pohádky kostýmy jsou a teprve pak jsme se koukali na cedulky, jestli hádáme správně. Viděli jsme kostýmy z pohádek Zlatovláska, Kouzla králů, O princezně, která ráčkovala, O chytrém Honzovi, O štěstí a kráse, Anděl páně a dalších pohádek. Samostatná místnost byla věnována večerníčku Krkonošské pohádky.
Bylo to velmi pěkné zpestření naší cesty na dovolenou. Vláček nás zase zavezl dolů na parkoviště. Nasedli jsme do auta a pokračovali v cestě do Liberce. Náš neplánovaný výlet nás tolik obohatil na zážitcích. Měli jsme z něj velkou radost a těšili se na další dovolenkové zážitky, které byly teprve před námi.
ChytráŽena.cz