Zahrajeme si na chvíli na školu a já vás požádám, abyste bez dlouhého přemýšlení a bez pomoci "strýčka Googla" vyjmenovali významné bitvy, které se na našem území odehrály.
Pravděpodobně vás jako první napadne bitva u Lipan (1434), Bílá hora (1620), bitva tří císařů u Slavkova (1805) a bitva u Hradce Králové neboli u Sadové (1866).
Samozřejmě po chvíli namáhání mozkových závitů najdeme i další šarvátky, převážně spjaté s husitstvím - u Sudoměře, Tachova, Domažlic... nebo třeba u Kolína....
A co třeba taková bitva u Jankova? Že vám to nic neříká? Jsem ze školy už nějaký ten pátek, ale vsadila bych se, že jsme ji v osnovách neměli (nebo že bych chyběla ?)
Přitom se jedná o jednu z nejkrvavějších bitev třicetileté války a především byla důležitým mezníkem - začala mírová jednání, která vyvrcholila podepsáním vestfálského míru v roce 1648.
A tak máme dobrý důvod doplnit si mezeru ve vzdělání a udělat si hezký výlet po stopách bitvy u Jankova.
Obec Jankov leží cca 6 km východně od Votic v okrese Benešov.
Zaparkovat můžeme na náměstíčku poblíž kostela. Je zde i první tabule naučné stezky s mapkou a tak si můžeme vybrat, který z okruhů (14 nebo 9 km) absolvovat. Při putování lehce zvlněnou krajinou nás informační panely seznámí nejen s průběhem bitvy, ale i s historií místních osad, přírodopisnými zajímavostmi či zdejšími lidovými pověstmi.
Z Jankova vycházíme po NS společně s modrou turistickou značkou, mezi poli stoupáme na mírné návrší. Je na místě si připomenout, jak to vlastně tehdy bylo.
Tři desítky let trvající série tažení, bitev a místních konfliktů, kterým dnes říkáme Třicetiletá válka (1618-1648), začala v Praze sporem českých a moravských stavů s císařem Ferdinandem II. a jeho místodržícími na Pražském hradě. Ona trochu komická defenestrace, kdy šlechtici Slavata a Martinic spolu s písařem skončili na hromadě hnoje a odpadků pod okny své kanceláře, odstartovala nejdelší a nejkrvavější konflikt v tehdy známých dějinách.
Šlo jednak o spory náboženské (katolíci x protestanti), ale i o politickou nadvládu v Evropě. Čeští stavové prohráli na Bílé hoře, ale spor se přenesl do Německa a posléze se do něj zapojilo Švédsko, Francie, španělští Habsburkové.... Po mnoho mnoho let zní Evropou výstřely, hoří města i vesnice, umírají vojáci i civilisté. Zdivočelé hordy žoldáků kradou zásoby a dobytek, plení a vraždí bez ohledu na to, zda jsou na nepřátelském nebo spojeneckém území.
Obě válčící strany jsou vyčerpané - nicméně síly jsou stále vyrovnané.
Bitva, která se odehrála 6. 3. 1645 u Jankova, patří do závěrečné fáze Třicetileté války a její výsledek spolurozhodoval o tom, že panovníci začali hledat cestu k mírové smlouvě.
Střetla se zde švédská vojska generála Lennarta Torstensona s rakouskými, které sem přivedli velitelé Melchior Hatzfeld a Johann Götz. Porážka rakouských vojsk konečně narušila rovnováhu sil, protahující válku a urychlila jednání o ukončení tohoto celoevropského konfliktu. Zahynuvší velitel jízdy Johann Götz zůstal v paměti lidu v úsloví „Dopadl jako Kec u Jankova“. To bylo později překonáno dodnes užívaným přirovnáním "Dopadli jak sedláci u Chlumce".Více se o bitvě dočteme na informačních tabulích. Zmíním jen, že odhady se pohybují kolem 7000 padlých. Byli pohřbeni do hromadných hrobů přímo na bojišti.
Mezi poli přicházíme k nevysokému hranolovému obelisku, nese desky s nápisem:
Na tomto místě
večer 6. března 1645
skončila kapitulací
po úplné porážce
císařské armády
švédským vojskem
dlouhá a krvavá bitva
u Jankova.
Naše další cesta pokračuje do místa podstatně veselejšího. Před námi je obec Ratměřice a opravdovou raritu zde najdeme v zámeckém parku. Rostou zde dva sekvojovce, které mají výšku přes 45 m, jejich stáří se odhaduje kolem 150 let a jsou největší v České republice. Sekvojovce mají měkkou, velmi tlustou kůru skořicové barvy a jejich domovinou je Kalifornie.
Nechal je vysadit hrabě Chotek, majitel panství, který zde ve druhé polovině 19. století vytvořil přírodně krajinářský park a zasloužil se o zásadní zlepšení stavu ratměřického zámku.
Dnes je zámek v majetku firmy a je veřejnosti nepřístupný. Ale zámecký park lze navštívit denně od 7 do 19 hodin a naleznete zde řadu dalších zajímavých a vzácných dřevin.
Vedle vchodu do zámeckého parku se nachází kostelík sv. Havla, další místo k zastavení je na severním okraji obce - u studánky sv. Anny.
A pak už záleží jen na vás, jakou trasu NS pro pokračování vašeho putování Jankovskem zvolíte.
Výlet můžete spojit i s návštěvou nedalekého zámku Jemniště. Nachází se 14 km severně od Jankova a autem je to zhruba 20 minut.
ChytráŽena.cz