Tentokrát se dozvíme, jak pomohly jemně mechanické stroje německé válečné výroby ke vzniku prvních československých náramkových hodinek Spartak. V novém dokumentárním cyklu Cesty za hodinářským uměním – Prim cestujeme do hodinářských manufaktur a měst, které prosluly tradiční výrobou mechanických strojků měřících čas. Režie pořadu Cesty za hodinářským uměním – Prim J. Škopková (Premiéra)

Na vzniku československé výroby náramkových hodinek se podepsalo několik zajímavých okamžiků a také náhod. Během druhé světové války majitel Schrollovy přádelny bavlny v Meziměstí v Broumovské kotlině pronajal některé výrobní haly firmě MESSAP. Bavlnu v nich nahradila výroba časových zapalovačů do protiletadlových granátů. A právě stroje, na nichž se zapalovače vyráběly, umožnily později začátky produkce československých hodinek. Po čase bylo rozhodnuto, že výroba náramkových hodinek se rozjede v nedalekém Novém Městě nad Metují.

V roce 1954 tu vznikly v počtu asi třinácti kusů první prototypy hodinek s názvem Spartak.

Pak přišly na řadu hodinky pro potápěče, sportovce, zdravotníky či s magnetem do auta. Velkou zásluhu na tom měl mladý konstruktér Josef Žid, který kromě prvního strojku byl autorem všech ostatních modelů až do konce 80. let.

Náhodou ho totiž při cestě vlakem do nového zaměstnání zastihlo hlášení nádražního rozhlasu, že by o něj stáli v hodinářském závodu v Novém Městě nad Metují.

Zdroj, foto: Česká televize