Já přistupuji k volnému času, který je mi k dispozici, na úrovni doby, alespoň si to neskromně myslím. Odmítla jsem stanovisko, že volného času je stále méně, přestože časově narůstá. Zkuste to například udělat takhle:

Využijte volného času pro sebe a nebojte se, nebudete samy. Je kolem vás už plno lidí, kteří to takhle dovedou taky a jejich počet narůstá. Až dosud máte možná například zaveden v životě určitý stereotyp: Ve všední dny pracujete v zaměstnání a o volných dnech doma. V průběhu víkendů se pořád nějak hmoždíte - v domácnosti, v domácím hospodářství, chodíte do salonů, prodáváte z nabídky katalogů - těch příkladů je, jak samozřejmě hádáte, moc a moc. Avšak jako jedinou zábavu máte televizi.

Nebylo by pro vás lepší podniknout také něco pro své potěšení a pro radost? A to i tentokrát, když si budujete vlastní obydlí, nebo musíte vynakládat mnoho energie, abyste uživily rodinu, jak prožít některé chvíle jinak a radostněji. Dodá vám to ostatně elán k další práci.

Život není nekonečný, je časově vymezen. Nikdy nenahradíte to, co jste získaly dnes. Ale nikde není řečeno, že byste právě od tohoto okamžiku mohly začít trochu jinak.

Volný čas tedy zdaleka není jen sladké nicnedělání (avšak i to patří k životu, je jen třeba se naučit tyto chvíle nalézt a vychutnat v jinak bohatém a činnostmi naplněném životě). Slouží přece k obnově našich sil, to je přirozené, slouží i k našemu rozvoji a měly bychom ho využívat tak, abychom ho vnímaly jako své velké bohatství.

To se nám zdaří tehdy, budeme-li žít hodnotně, rozmanitě a s patřičnou dávkou humoru (já si to tak užívám) a úsměvné nálady. Neměli bychom jej proměnit v celoživotní honičku, spíše bychom jej měli racionalizovat.

Některé úkoly v tomto směru musí chtě nechtě řešit společnost sama jako taková - je to zlepšování dopravy, služeb a výrobou nových progresívních výrobků pro volný čas, ale mnohé můžeme zvládnout samy, například v rámci organizace své domácnosti podle hesla „domácnost a její zařízení mají sloužit nám a ne my jim“.

Co nám tedy, přemýšlím, volný čas tedy vlastně nabízí?

Patří sem beze sporu péče o naše zdraví, tělesnou zdatnost (každá si hlídáme figuru), vzhled, chování k lidem a jednání s nimi, schopnost dobrého soužití s lidmi, překonávání překážek tím, že z nich uděláme výzvy, vzdělávání a sebevzdělávání, pěstování koníčků a zálib, tělovýchova a sport, kultura, cestování, turistika atp. O  každém z těchto témat by se daly napsat stohy knih.

S problematikou volného času se střetneme, když si budeme pro sebe vypracovávat plán svého „vylepšení se“ či plán studia při zaměstnání anebo bez. Tehdy si  taky uvědomíme jeho velkou cenu...

Závěrem, vás, moje čtenářky, vybízím, abyste se zamyslely nad tím, jak nakládáte se svým volným časem. Ty, které z vás se rozhodly k některým formám „vylepšování se“, vezmou k tomuto uvažování tužku a papír, kalendář i hodinky. Zní to složitě, ale je to fajn. Možná že neodoláte a povedete si nějakou dobu snímek své pracovní doby a v něm snímek svého volného času. To taky není špatné.

Budete-li při tom poctivé samy k sobě, najdete určitě časové rezervy, které budete moci využít nově.

- Uvažte, zda je důležité mít čím dál tím víc věcí, které nám nakonec ubírají volný čas. Jsou to jen neživé věci, přeci! Co si takhle zařídit život bohatý na prožitky, vnímání bohatosti života a jeho krás, o sebekrášlení nemluvě.

- Svůj život bychom měly zracionalizovat tak, abychom měly dost času nejen na práci, ale i na svoje osobní růsty, na zájmy, zábavu a užívání si života.

- Čas je neobyčejná hodnota. Střezte si jej a zkuste dbát na to jako já třeba, když se o to snažím každý den, aby mi čas prostě zbůhdarma neutíkal jako voda mezi prsty. A právě podle toho si občas můžete vést snímek svého osobního a pracovního času.

 Ne, nechci mentorovat, snažím se jen se s vámi podělit a počkat si třeba na reakce k tomuto článku. Tím chci říct, že jsem někdy k sobě neskromná a buduji si bohatství, které každá nemá. Tak.