Batole se liší od kojence tím, že roste pomaleji a navíc dochází ke změnám v jeho vývoji, a to tělesném. Zvyšuje se spotřeba bílkovin, hlavně tedy těch, jenž jsou živočišného původu. Protože začíná chodit, tak se logicky zvyšuje příjem vápníku kvůli kostem, fosforu, železa nebo zinku. Je třeba krmit takové batole správnou stravou, u které platí několik zásad. Oběd by měl být masitý, avšak maso se dá nahradit vajíčkem, respektive půlkou do osmnácti měsíců věku a jedno celé může být pro starší děti. Přílohy k masu můžou být třeba brambory, ale také rýže nebo zelenina. O tucích se dříve říkalo, že jsou nezdravé, dneska je to zase naopak.
Je lépe řídit se vlastním vědomím a svědomím a neposlouchat v uvozovkách dobře míněné rady. Pokud se tedy budeme bavit o tucích, tak pro batolecí věk je vhodné máslo a rostlinné oleje. To není všechno – po obědě se dítěti může podat ovoce nebo ovocný dezert, případně mléčný výrobek. Za den by do sebe mělo batole dostat dvě denní dávky ovoce nebo zeleniny. Maminky by se neměly vyhýbat ani luštěninám podávaným svým batolatům. Co se týká pití, tak je lépe se vyvarovat přeslazených limonád, které jsou na bázi koly.Děti mají rády všeobecně sladké a tak si logicky vybírají k jídlu a k pití to, co má hodně cukru.
Když dítě nechce něco jíst, nemělo by se mu to nutit. Mohlo by se to obrátit proti rodičům, když by začalo dítě v budoucnosti odmítavou reakci uplatňovat u každého jídla. Už v tomto věku je třeba budovat stravovací návyky, jako třeba stejný čas na jídlo, používání příborů a všeobecně estetiku stolování. Nesmí se zapomenout, že si dítě bere příklad z rodičů, a to nejen u jídla. Měla by se připravovat rozmanitá jídla a dávat mu i zčásti možnost výběru, ale zase ne tak, že si zamane a poručí a bude to mít.
Tímhle způsobem by se v dítěti vypěstoval smysl, že když si poručí, dostane všechno, co chce. K přípravě jídel by se v tomto případě měla používat hlavně bílá masa. Vyhýbat by se měla batolata konzervám a uzeninám, prostě masným výrobkům. Mléko se preferuje podle odborníků hlavně nízkotučné a mléčné výrobky zase kysané. Vhodným způsobem by se měly kombinovat výrobky s živočišným a rostlinným původem. Ovoce a zelenina – hlavně dostatečně vyzrálé. Co se týká doby, po jakou dítě jí, je to individuální, ale pokud se podle maminky loudá, tak ani v tomhle případě není vhodné spěchat – dítě jí pomaleji než dospělý jedinec.
Platí, že se dítě nemá nutit jíst víc, než samo chce. Jestliže je jeho růst v normálu, pak je zřejmé, že jí dost. Pokud to maminky nevydrží a začnou krmit dítě na sílu, může se to setkat s několika reakcemi. Dítě začne prostě odmítat jíst. Zavře ústa a nevpraví se do něj už vůbec nic, případně když se to podaří, může se začít dusit, to je ovšem krajní případ a pak také jídlo plivat či rozhazovat všude okolo sebe. Tresty za tohle nepřicházejí do úvahy, spíše je to většinou vina rodiče.
ChytráŽena.cz