Zamíříte-li do Vranova nad Dyjí, pravděpodobně povedou vaše kroky nejprve do zdejšího barokního zámku, pozoruhodné stavbě, majestátně se tyčící na 80 m vysokém ostrohu nad zákrutem řeky. Prohlédnete si bohatě zařízené interiéry a monumentální sál předků rodů Althannů - který dobře známe např. z filmové pohádky Nesmrtelná teta - či zámeckou kapli Nejsvětější Trojice.
Byla by však škoda nepodívat se i po okolí zámku. Nabízí se nám několik vycházkových okruhů, které začínají a končí přímo před jeho vchodem. Zavedou nás například k Felicitině studánce či k předválečnému opevnění, tzv. řopíkům.
Za nejhezčí, i když výškově trochu náročnější, považuji okruh nazvaný Claryho stezka. A na něj bych vás ráda pozvala.
Vycházku zahájíme na vranovském náměstí s barokním morovým sloupem. Je připomínkou epidemie, při níž zemřelo 81 obyvatel městečka a nechal ho postavit tehdejší majitel panství hrabě Michal Heřman Althann. Z náměstí stoupáme uličkou ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, na jehož zrušeném hřbitově si povšimneme sochy Madony a okrouhlé původně románské kaple sv. Ondřeje.
Pak již zástavbu opouštíme a stoupáme pěšinou ve svahu Křížového vrchu. Otevírá se nám krásný výhled do údolí a na zámek. Vlevo kousek od pěšiny se nachází skála, kterou se za třicetileté války pokoušeli prokopat Švédové při marném obléhání hradu. Chtěli odvést tok Dyje a odklonit tak vodu od věží, kterými byla čerpána do hradu. Při pohledu na obrovský masiv mi to přijde jako dosti šílený nápad... no, však také neuspěli.
A to už jsme vystoupali k Mniszkovu kříži. Na litinové desce je zde nápis : "Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců. Na památku Jeho Excellence hraběte Stanislava z Mniszku". Kříž nechala postavit v polovině 19. století majitelka zámku Helena z Mniszku na počest svého zesnulého manžela Stanislava, který na toto místo rád chodíval.
Modré psaníčko nás vede vzhůru nad serpentinou silnice vedoucí z Vranova do Lesné. Pro dnešní automobily není zdolání vranovského kopce v podstatě žádný problém, ale v dobách formanských vozů muselo být vskutku adrenalinovou záležitostí. Však se také kočí zastavovali u kapličky, k níž právě docházíme, aby se zde pomodlili. Kouzelná šestiboká kaplička nese název kaple Nejsvětější trojice nebo též Kaple výběrčího, neboť její stavbu v roce 1746 financoval vranovský výběrčí daní. Zbytky zmiňované formanské cesty s kamennou zídkou můžete vidět v lese pod kapličkou.
Pokračujeme příjemnou pěšinou lesem do 1,5 km vzdáleného Onšova. V místě, kde opustíme les, je nově umístěná lavička zvoucí k posezení.
Na Onšovské návsi se u kostelíka s rybníčkem cesta stáčí vlevo a po kilometru dojdeme ke Claryho kříži. Ze skály je jeden z nejkrásnějších výhledů do údolí Dyje a na Vranovskou přehradu.
Na patě litinového kříže je německý nápis: “Na památku mého přítele knížete Karla Claryho – 1831".
Kříž zde nechal umístit hrabě Stanislav Mniszek poté, co se při návštěvě Vranova během cholerové epidemie nakazil a následně zemřel jeho přítel, spisovatel, malíř a humanista Karel Clary.
Zjara jsou skály plné žlutě kvetoucí tařice, pod námi vidíme 296 m dlouhou přehradní hráz, zadržující 132 600 000 m3 vody. Jsou zde tři Francisovy turbíny a zájemci mohou navštívit i skryté útroby elektrárny (časy prohlídek doporučuji ověřit na netu ev. tel. 733 670 428).
Od Claryho kříže pěšina klesne k přehradě nedaleko ústí Švýcarské zátoky. V minulosti přes zátoku jezdil přívoz, ale nárůst počtu návštěvníků si vyžádal stavbu lávky. Je 252 m dlouhá a mostovku drží ocelová lana. Jde o vkusnou stavbu, která sem dobře zapadá.
Na přehradě samotné pak můžete v sezoně využít lodní dopravu. Cesta k hrázi nabízí i několik občerstvoven. Pak už po silnici společně se zelenou turistickou značkou klesáme zpět do Vranova.
Před námi opět vykukuje zámek, u křižovatky míjíme kapličku a na pravém břehu Dyje u mostu sochu sv. Jana Nepomuckého.
Popisovaná trasa měří zhruba 7 km a je vhodná pouze pro pěší.