Co dítě dokáže a kdy

Je pouze na rodičích samotných, jaký bude vývoj jejich dítěte, především jestli bude harmonický a všestranný. Mohli bychom si tedy popsat, co dokáže a čeho je schopné v určitých fázích svého života. Ovšem platí, že každé dítě je jiné a údaje mohou být vysoce rámcové. Například už během prvních deseti dnů dítě rozpozná bezpečně vůni své maminky a brzy dokáže rozpoznat i její hlas a tvář. Je citlivé jak na chlad, tak i na bolest. Koncem prvního a začátkem druhého měsíce se s ním maminka tzv. jakž takž domluví. Už se na maminku usmívá a projevuje mimo jiné broukáním či pobrukováním radost.

Na bříšku se postupně učí držet svou hlavu. Mezi třetím a šestým měsícem už se vzpírá na ručičkách, otáčí se dokola a obrací na záda. Rychle si zdokonaluje pohyby rukou, prohlíží si je a mimo nich i všechny hračky, které v nich drží. Začíná se také přitahovat do sedu. Začíná rozumět slovům a poznává i další členy rodiny, například sourozence.  Do devíti měsíců dítě celkem dobře už sedí, ale dávejte pozor - neposazujte ho, pokud to ještě samo neumí a není mu to zrovna příjemné, samo si leze po kolenou, po rukou, snaží se kleknout si, postavit se s oporou, pozoruje, co se kolem něj děje a snaží se k tomu dostat.

Napodobuje slabiky, děla tzv. paci-paci, umí zamávat či pije z hrnku. Do prvního roku se zdokonaluje chůze, nejdříve se o něco opírá svými ručičkami, pak se již pustí a udělá pár samostatných krůčků a poté už to jde ráz na ráz a naučí se chodit. Při těchto činnostech se možná unaví, ale uspat ho je čím dál tím těžší. V tomhle věku taky umí dávat věci do nádobky, umí je i vyndat, kutálí míč, zná jména členů rodiny, říká postupně jednotlivá slova, napodobuje jednoduché činnosti a učí se jíst lžící. Čím dál častěji ale odmítá usínat ve stanovenou dobu. Ne a ne.

To jsou nejčastější slabiky, které používá, když by mělo jít na kutě. A bude to horší a horší.  Ve druhém roce se rychlým způsobem zdokonaluje v běhání a mluvení. Dokáže už povědět o svých zážitcích, umí ukázat části svého těla, orientuje se jak doma, tak i venku a v okolitém prostředí, vše zkoumá, rozvíjí tak tím i svou představivost, začíná ovládat močení i stolici, samostatně jí, obléká se - to ale berte s rezervou, učí se mýt si ruce a čistit si zuby. Stává se neúnavným stavitelem, objevitelem, pomocníkem, ale hlavně především napodobitelem. A také si zvolna začíná uvědomovat sebe a svou vůli a někdy začíná být negativistické, a to dost často s přibývajícím časem.

Probouzí se v něm i majetnický pud a neumí se ještě tak docela ukáznit, to přijde nebo by mělo přijít až během třetího roku. Budete-li ho příliš peskovat, příliš na něm vyžadovat, příliš ho okřikovat, tak ten jeho negativismus jen upevníte. Násilím a křikem se nikdy nic nezmůže. To je opravdu ne velmi správná metoda, jak si vymoct autoritu a respekt. K dítěti se musí přistupovat s velikou trpělivostí a láskou. Jen pak dosáhnete kýžených výsledků.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10