Co se děje po porodu: První okamžiky z pohledu maminky i miminka

Zdálo by se, že narozením miminka je porod u konce. Ve skutečnosti ale tímto okamžikem teprve končí druhá doba porodní a začíná takzvaná třetí doba porodní, kdy dochází k vylučování placenty. „Aby se zabránilo zbytečným krevním ztrátám, uplatňujeme její aktivní vedení – po porodu hlavičky dítěte se aplikuje mamince hormon oxytocin, který podpoří stahování dělohy a urychlí tak odloučení placenty, k němuž dochází nejčastěji do 10 minut. Nedojde-li k porodu placenty do hodiny od porodu dítěte, je nutný zásah lékaře – v celkové nebo regionální anestezii se hranou ruky placenta z děložní dutiny odloučí,“ vysvětluje MUDr. Eva Leskauerová, lékařka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Během třetí doby porodní může dojít k některým komplikacím. Mezi nejčastější patří nadměrné krvácení. To může být způsobeno porodními poraněními, nedostatečným stahováním dělohy v důsledku vyčerpání děložní svaloviny po dlouhém porodu nebo přítomností zbytků placentární tkáně, které brání správnému zavinování dělohy. V takovém případě je důležitý včasný zásah, jenž zabrání větším krevním ztrátám. Zahrnuje pečlivé ošetření poranění, podání léků na podporu stahování dělohy a v případě potřeby také šetrné odstranění zbytků placenty v anestezii.

„Porod také může vést k poraněním různého rozsahu – od drobných trhlin, které nevyžadují chirurgický zásah, až po rozsáhlá poranění. Ihned po porodu placenty proto lékař vyšetří rodičku – pohledem kontroluje oblast zevních genitálií a hráz, v gynekologických zrcadlech poševní stěny a děložní hrdlo. Je-li to nutné, poranění se v lokálním znecitlivění sešije vstřebatelnými stehy. Není nutné je později vyjímat,“ popisuje MUDr. Leskauerová. Z hlediska možných poporodních komplikací jsou nejrizikovější první dvě hodiny, které maminka stráví pod dohledem personálu přímo na porodním sále. Porodní asistentky zde pečlivě sledují její stav, kontrolují krvácení, pohmatem kontrolují správné zavinování dělohy, měří krevní tlak, tepovou frekvenci, teplotu a případně další životní funkce.

Když přijde miminko na svět, obvykle se ihned pokládá na hrudník rodičky k prvnímu přivítání. Náruč maminky je pro děťátko tím nejpříjemnějším místem, kde může po porodu spočinout. Mezi trendy posledních let patří tzv. odložený podvaz pupečníku, v lidové hantýrce se mu říká i „dotepání pupečníku“. Přináší řadu výhod. „Stabilizuje se tím srdeční oběh, dítě dostane více krve a má tedy větší objem, který mu koluje v cévách. Mimo jiné i více kmenových buněk. Zároveň bude mít také více železa ve věku 3–6 měsíců, než kdyby nebylo umožněno pozdní dotepání. Toto je dokázáno studiemi. Mateřské mléko je totiž chudé na železo a ve věku 3–6 měsíců pak děti často dostávají kapky, pokud jsou chudokrevné,“ vysvětluje MUDr. Juraj Ružek, primář novorozeneckého oddělení Nemocnice Slaný. Dítě ještě na dotepávajícím pupečníku tedy sestřička stimuluje k ustálení pravidelného dýchání (je-li to nutné), osuší jej, položí mamince do oblasti prsou. Odborný konsensus prospěšnosti dotepání je interval 1–3 minuty. Následně se pupečník přestřihne, což může udělat tatínek dítěte či jiná doprovodná osoba u porodu.

„Pokud je vše v pořádku, dítě začne po porodu křičet, hýbe se a zrůžoví. Miminko se totiž rodí z tzv. ‚relativní hypoxie′, tedy fialové či namodralé, a při změření kyslíku na pulzním oxymetru bývá hodnota zpočátku okolo 60–70 %. Ale během 5–10 minut, kdy se určuje takzvané Apgar skóre ke zhodnocení vitality a poporodní adaptace novorozence, by měla hodnota kyslíku (SpO2) dosahovat konsensem stanovených hodnot, optimálně u donošeného novorozence v 10. minutě nad 90 %,“ uvádí MUDr. Ružek. Při Apgar skóre, které vypracovala v roce 1952 americká lékařka Virginie Apgar, se hodnotí barva kůže miminka, dýchání, tonus svalstva, reakce na podráždění a srdeční akce. Zdravý novorozenec dostává dva body v každé kategorii – ideální je tedy celkové skóre 10. Čím nižší je součet bodů, tím více je dítě ohroženo. Je zvykem, že se novorozenec posuzuje v čase 1, 5, 10 minut po narození.

Je-li Apgar skóre mezi 8 a 10 body, je dítě zpravidla v dobrém stavu, nevyžaduje žádnou zvláštní péči a pokračuje se obvyklým postupem, tedy bondingem. Když se přeruší pupečník, je nutné označit maminku i miminko, aby nemohlo dojít k záměně. „Identifikace novorozence se provádí hned po porodu. Dítě dostane identifikační náramky s údaji, jako je jeho jméno a příjmení, jméno matky, datum a čas narození, které se shodují s údaji na náramcích matky. Tyto náramky se umisťují obvykle na zápěstí miminka a zůstávají na něm po celou dobu pobytu v nemocnici,“ vysvětluje MUDr. Leskauerová mechanismus, díky kterému nemůže dojít k záměně dětí.

Po přestřižení pupečníku dětská sestra miminko ošetří. Dnes už se novorozenci nekoupou záhy po porodu. Preferuje se ponechání dítěte k intimnímu času pro bonding a koupel se odkládá na později. Mázek se nechává kůží vstřebat. Možné je i ošetření na matčině těle, ale standardně se provádí na výhřevném novorozeneckém lůžku, které je ve stejné místnosti jako maminka, takže matka může mít své miminko stále na dohled. V tu chvíli obvykle dochází k porodu placenty, někdy se ošetřují poporodní zranění rodičky. Mezi tím dětská sestra děťátko označí náramkem, zváží a ošetří pupečník. „Jde o bránu pro vstup infekce, proto se zkracuje na délku několika centimetrů. Také kápneme dezinfekci do obou očí, což je prevence proti bakteriální infekci (kredeisace). Dítěti nasadíme čepičku a na pravou horní končetinu mu dáme senzor k měření saturace. To všechno trvá v řádu minut,“ popisuje MUDr. Ružek ze slánské porodnice. Pediatr rodičku informuje, jestli je vše v pořádku a pokud ano, vrací miminko zpět matce. Následně se provádí bonding pod nepřetržitým a co nejméně rušivým dohledem personálu.

Bonding je dnes už snad všude samozřejmostí. Mamince se položí miminko kůží na kůži, překryje se nahřátou dečkou či plenou a ideálně by tak měli setrvat dvě hodiny. V tuto dobu se obvykle poprvé děťátko přisaje k prsu. „Tento kontakt je velmi prospěšný. Při bondingu lépe nabíhá laktace a díky uvolňování hormonů dochází k rychlejšímu zavinování dělohy a tím i rychlejšímu uvolnění placenty. Dětem se u maminek lépe stabilizuje dýchání, miminka zažívají pocit bezpečí a rychleji se buduje citová vazba. Matka se lépe vyrovnává s porodními bolestmi a později i pozitivněji hodnotí průběh porodu,“ vyjmenovává výhody bondingu MUDr. Leskauerová.

Aby si miminko při bondingu udrželo teplotu a neprochladlo, je přikryté nahřátou textilií a má nasazenou čepičku. „K zahřívání deček používáme speciální zařízení velikosti kuchyňské ‚trouby′, které jsme nedávno získali a lidově mu říkáme ‚troubička′. Když je vše v pořádku a nedojde k žádným komplikacím, může po porodu placenty a ošetření dítěte i rodičky zůstat maminka se svým doprovodem na sále. Na prvním místě je ale bezpečnost, proto má novorozenec senzor a rodička i doprovod jsou poučeni, že pokud se parametry vymknou normálu, musí nás zavolat, abychom dítě zkontrolovali. V takovém případě je nutné bonding přerušit a zjistit, zda je dítě v pořádku,“ upozorňuje primář Ružek. „Kdyby nastal problém, již v okamžiku porodu je přítomný pediatr, který zhodnotí, jaké kroky je nutné udělat. Někdy stačí jen krátký zásah a miminko zase vracíme rodičce. Vždy ale musíme odborně vyhodnotit situaci a nic nepodcenit,“ dodává. Pokud je vše v pořádku, maminka se po uplynutí dvouhodinového bondingu přesouvá i s miminkem na oddělení šestinedělí, kde sestřičky nadále pečlivě kontrolují její zdravotní stav a případné krvácení. Díky rooming-inu může maminka zůstat po celou dobu pobytu v porodnici společně se svým dítětem a být mu neustále nablízku.

Zdroj, foto: Porodnice Slaný