Co se děje v MHD?

Už dávno nejsou pravda slova z písně: „Kdo se rád mačká, tomu stačí kačka“. Korunu za lístek MHD odvál čas. Ale co zůstalo, je mačkání v některých exponovaných časech. Pokud je v městech MHD, bývá využívaná různými typy lidí. Myslím, že si určitě nezaslouží hanlivé označení dnešních dnů: socka. Vždyť na autobusy, trolejbusy, tramvaje i metro jsou odkázány milióny lidí. Co vlastně za lidi jezdí MHD?

Podle mého pozorování nejde říct, že se jedná o jedinou specifickou skupinu. Samozřejmě jsou to turisté. Ti se vyskytují nejvíce v městech turisticky atraktivního rázu a kolem center. Na okrajích měst jsou mizivě. Ostatní využívají MHD k cestám např. do práce, školy, nemocnice, za nákupy a různými schůzkami. Jsou i tací, co cestují MHD jen tak pro radost. Jsou tam lidé z různých sociálních skupin. Nelze říct, že by tam byli jen lidé chudí nebo středních příjmů. Mnohdy jezdí MHD i lidé movití, když vědí, že budou muset do míst, kde se těžko hledá parkovací stání.

Rodiče mě naučili, že mám prostě pouštět starší sednout. Nikdy jsem s tím neměla problémy a v případě, že vidím plný autobus, klidně uvolním místo, i přestože jsem věkem ve střední generaci a jsou v autobuse mladší. Dokonce se mi začíná stávat, že i mně je uvolňováno místo. Ovšem nerada uvolňuji místo starším pánům. To víte, už jsem se několikrát setkala s ješitou, který se na mě nerudně utrhl, že on není tak starý. Přitom stačilo poděkovat a nabídku nevyužít.

Podle mých zkušeností se téměř vždy najde člověk, který v plném autobuse uvolní místo staršímu. Musím zdůraznit, že ne vždy jsem to já. Na druhé straně vidím, že občas starší lidé záměrně vyhledávají situace, aby mohli nadávat na zkaženou mládež. Takže často vidíte před osmou ráno plné autobusy důchodců s taškami na kolečkách, kteří nadávají, že jim překáží děti a mládež jedoucí do školy. Přiznám se, že už několikrát jsem viděla seniora, který si vyhlédl sedačku v poloprázdném vozidle a chtěl ji za každou cenu. Zas na druhé straně si přiznejme, že jsou i mladí, kteří sedící v plném vozidle se vysmívají stojícím.

Nejvíce mi utkvěly v hlavě dvě situace, podobné jako přes kopírák. Jen s tím rozdílem, že v jednom figurovala starší žena a v druhém starší muž. Vždy se to odehrávalo dopoledne mimo špičku. Starší člověk vstoupil do vozu se spoustou prázdných míst a rozhlédl se. Náhle zmerčil jediného mladičkého muže. A rychle šupky dupky k němu. Napřed obracení očí v sloup, pak vzdychání a následně brblání, jaká je ta mládež nevychovaná, že neuvolní místo. Oba mladí lidé seděli a ani jeden skutečně neuvolnil místo. Proč si pamatuji zrovna tyto dva případy? No jeden mládenec měl nohu v sádře. Druhý byl bílý jako stěna, s horečkou rozpraskanými  rty. Nikdy nepochopím, proč si ti senioři nesedli o kousek dál.

Samozřejmě nelze všechny házet do jednoho pytle. Mezi mladými jsou lidé, pro které je samozřejmé pustit sednout staršího. Stejně tak jsou mezi nimi i lidé, kteří prostě místo neuvolní. A zase všichni starší nejsou „naprdnutí důchodci“ a někteří jsou nesmírně fajn se smyslem pro humor.

Cestování i na kratší vzdálenosti je vždy o lidech. Prostě se vám s někým jede fajn a jiného už byste v životě nechtěli potkat.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10