Čtyři látky, které miminko (ne)potřebuje

Výživa v době těhotenství na sebe klade velké nároky. Měla by být pestrá nejen pro maminku, ale také pro miminko. Nadšení z čekání na nového člena rodiny může brzy vystřídat zmatek. Co miminko potřebuje k dobrému rozvoji, aby jemu ani mamince nic nechybělo? Pojďme se zaměřit na čtyři klíčové látky, které hrají důležitou roli ve správném vývoji a růstu dítěte, a kterých bychom se měly naopak vyvarovat.

Kyselina listová

Jde o látku ze skupiny B vitamínů. V době před početím a v průběhu těhotenství by ženy měly příjem kyseliny listové zdvoj - až ztrojnásobit. Nedostatek kyseliny listové, respektive její aktivní formy tzv. folátů, může znamenat komplikace v podobě zvýšeného rizika vrozených vývojových vad miminka, předčasného porodu či potratu. Prostou kyselinu listovou najdete v zelenině, jako jsou špenát, brokolice, růžičková kapusta nebo chřest. Vařením, pečením nebo dušením však můžete zničit až 90 % vitamínu. Organismus přitom kyselinu listovou využije až v okamžiku, kdy je metabolizovaná na foláty. Komplikaci způsobuje fakt, že každá druhá žena neumí díky genetické odlišnosti optimálně kyselinu listovou na foláty zpracovat a dostatečně je využít. Tuto zdravotní obtíž lze částečně nahradit podáváním aktivního folátu 5-metyltetrahydrofolátu tzv. Metafolinu, který je součástí některých vitamínových přípravků podávaných v těhotenství.

Vápník

Dříve se říkalo, že každé mateřství stojí ženu jeden zub. Oporu tohoto tvrzení můžeme hledat
ve skutečnosti, že pokud nastávající maminka adekvátně nedoplňuje vápník, tak se uvolňuje z jejích zásob v kostech. Přestože máme v těle zhruba 1,2 kilogramu vápníku, tak hrozí demineralizace a úbytek kostní hmoty. Těhotná žena by proto měla denně přijmout až 1500 mg vápníku. Maminka tím nejen může zmírnit těhotenské křeče nohou a sníží riziko vzniku osteoporózy, ale minimalizuje hrozbu tvorby řidšího skeletu a odvápněných zubů u plodu. Příjem vápníku plodem v období nitroděložního života je důležitým faktorem růstu. Bohatými zdroji vápníků jsou mléčné výrobky (zejména ty zakysané), mák, mořské ryby, ořechy či zelenina jako například květák, brokolice, špenát nebo kapusta.

Kofein a chinin

Dávejte pozor na kofein a chinin v nápojích. Vyšší množství těchto látek není vhodné konzumovat nejen v dětském věku, ale i v těhotenství a období kojení. V případě konzumace nápojů s kofeinem se kromě problémů se spánkem může dostavit nesoustředěnost a nervozita. Colové nápoje obsahují kromě kofeinu i poměrně velké množství cukru (přibližně 10 gramů na 100 mililitrů) a fosfáty. Fosfáty neboli kyselina fosforečná zvyšují množství vápníku vyloučeného močí. Může tak dojít ke zvýšení kazivosti zubů, nebo úbytku kostní hmoty, což se může projevit osteoporózou nebo zlomeninami. Vyvarujte se i nezřízenému popíjení nápojů s chininem (např. tonik). Tento alkaloid rozhodně miminku neprospívá, dříve se dokonce používal k vyvolání potratu.

Vitamín A

Ne všechny vitamíny jsou v těhotenství žádoucí. Takový vitamín A může ve vysokých dávkách přispět ke vzniku vrozených vývojových vad plodu, jako je rozštěp nebo další defekty obličeje, vrozené vady srdce, případně končetin. Denní dávka by rozhodně neměla převýšit 800 mg. Není přitom zdroj jako zdroj. Předávkování vitamínem A hrozí zejména ve dvou případech. Přijmutím nadměrné dávky synteticky vyrobeného vitamínu A, nebo ze zvířecích jater popř. jejich zpracované podoby (např. paštiky). V ostatních případech si s ním organismus poradí. Těhotné ženy by měly užívat vitamín A výhradně ve formě jeho provitamínů. Přeměněný vitamín A z provitamínu beta-karotenu, který je obsažený v zelenině se žlutým a oranžovým zabarvením nebo v zelenině s tmavozelenými listy, postrádá negativní účinky. Organismus si jeho přeměnu dokáže samoregulovat, takže nedochází k předávkování. Typickými představiteli potravin s obsahem beta-karotenu je mrkev, špenát, kapusta nebo rajská jablka.