Začneme na nultém kilometru cyklostezky, v Přibyslavi. Dominantou města je gotická věž z roku 1497, kterou nalezneme kousek od náměstí, v zámku lze navštívit hasičské muzeum a v parku pod zámkem se nachází krásná jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky. Místo skonu tohoto legendárního vojevůdce připomíná pomník u obce Žižkovo Pole, zhruba 4 km severně od Přibyslavi. Kuželovitá mohyla je vysoká 16 metrů, podstavec tvoří kameny z památných historických míst.
A nyní už šlápněme do pedálů! Ale ne moc, jednak proto, že po krásném asfaltu a po rovině se jede v podstatě samo, a jednak proto, že hned po dvou kilometrech bychom mohli přehlédnout odbočku. Ostře vlevo z cyklostezky sjíždíme do obce Ronov nad Sázavou. Zajímá nás středověký kamenný most, pochází údajně z 15. nebo 16. století. Jsme trochu překvapeni jeho podobou. Představu o tom, co znamená středověký a kamenný, poněkud narušuje světlá omítka, kterou je nyní po opravě pokryt. Nedělám si iluze o trvanlivosti takového řešení.
Popojíždíme asi 200 metrů po hlavní silnici před Ronovskou firmu Apoly. Před dvěma lety zde vyrostla betonová socha žďárského výtvarníka Michala Olšiaka, Drak. Kousek od Ronova, na ostrohu nad Losenickým potokem, se nachází zřícenina hradu, ale s koly se nám do členitého terénu nechce, a tak se vracíme na cyklostezku.
Druhá možnost k jejímu opuštění se naskýtá zhruba v polovině její délky. Křižuje ji zde cyklotrasa vedoucí z Nových Dvorů do Bukové. Pokud se pro ni rozhodnete a zamíříte k jihu, projedete kolem budov Červeného mlýna a z lesa se vyhoupnete na idylickou silničku lemovanou břízami. Jako mnohokrát při toulání Žďárskem, vybaví se mi Slavíčkovy a Kavánovy obrazy...
Zatím málo známá zajímavost nás čeká za obcí Buková. Její název byl inspirací k založení unikátního arboreta, které se skládá z mnoha variant buku lesního. Existuje ho totiž několik desítek kultivarů, lišících se tvarem a velikostí nejen stromu, ale i barvou, tvarem a velikostí listů. A tak zde byly 13.10.2012 u příležitosti Dne stromů vysazeny první stromky. Než trochu povyrostou, můžeme se alespoň seznámit s tímto zajímavým stromem. Buk je považován za strom plodnosti, za strom poskytující ochranu v nejistých časech. Staří Slované věřili, že v místech, kde rostou buky, je člověk chráněn před všemi kouzly a magií. Kůra, listy a plody se používají se k léčebným účelům, mají stahující, dezinfekční a protizánětlivé účinky.
Jiný krásný strom, tentokrát památná borovice, je vpravo v poli pod remízkem v zatáčce kousek pod arboretem. Udávaný věk je 150 let.
Po dalším kilometru jsme v obci Nížkov. Působí celkem nenápadně, ale za kostelem sv. Mikuláše zde najdeme jednu z největších kostnic u nás. Je z roku 1709 a informační tabulka uvádí, že byla použita „...k uložení tisíců lebek a hnátů, jež zůstaly z těl zemřelých vojáků císařských i nepřátelských z války o dědictví habsburské (1740-42) i války sedmileté (1756-63)“. Ranění z obou stran byli odváženi zejména na Českomoravskou vysočinu do provizorních špitálů a lazaretů, kde houfně umírali nedostatkem péče a na choleru a tyfus. Epidemii se nevyhnuli ani místní obyvatelé. Hřbitov nestačil, a tak byli mrtví pochováváni doslova kam se dalo, podél cest, na poli, do podzemních chodeb a šachet. Kosterní pozůstatky, které vidíme v kostnici, podle pověsti poskládal slepý mládenec a jsou údajně pouhým zlomkem toho, co se nachází v zemi v okolí obce.
Podstatně veselejší zastávka je po dalších 3 km v Poděšíně. I tato malá vesnice se může pochlubit betonovou sochou Michala Olšiaka. Tentokrát je to Strom, neboť Poděšín má strom ve svém znaku. Socha je osazena na hezkém místě a má své nezaměnitelné kouzlo.
Dalším z turistických cílů, které se nacházejí v blízkosti cyklostezky Přibyslav-Sázava, je rozhledna na vrcholu kopce Rosička (645 m n. m.). Pokud k ní zamíříte z Poděšína přes Sirákov, čeká vás překonání zemské hranice, a to Království českého a Markrabství moravského. Celnice s odpočívadlem, hraničními patníky i návštěvní knihou se nachází při silnici na kraji lesa a nezbývá než doufat, že odolá všem nenechavcům.
K rozhledně Rosička se dá dojet i z Nížkova případně sem vystoupat ze Sázavy, ale v tomto případě počítejte s výrazným převýšením. Rozhledna je 42 metrů vysoká věž s vyhlídkovým ochozem ve výšce 24 metrů. A rozhled, no parádní.
Jak již bylo zmíněno, cyklostezka končí u obce Sázava vyústěním na silnici. Říká se do třetice všeho dobrého, takže než naše putování ukončíme, ještě upozorním na třetí sochu Michala Olšiaka, kterou je v blízkosti cyklostezky možné navštívit. Je to Slon v obci Sázava a nachází se na soukromém pozemku v ulici, která vede souběžné s tratí ke kostelu (N 49° 33.306 E 015° 51.081).
Za dalšími sochami a četnými zajímavostmi tohoto krásného kraje se vydáme někdy příště.
IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz