Cena: 319 Kč

Když se vám zjeví Lucifer, aby vás požádal o malou službičku, je to vždycky problém. Zvlášť, když se ten problém jmenuje Lilith, která je na útěku z pekla poté, co velkému šéfovi provedla něco nepěkného. Může to být horší? Jistě. Když jste lovec démonů a shodou okolností je Lilith vaše první holka. A Lucifer váš otec. František Kotleta se vrací do světa Tobiášova řádu, svérázných bojovníků proti démonům.

František Kotleta platí za jednoho z nejsvéráznějších českých spisovatelů. Milovníci originálních fantasy příběhů, ve kterých nechybí nekorektní vtipy, černý humor, drsné i explicitní scény, a zároveň nabízí i zajímavě vystavěný příběh plný intrik a pletichaření, jsou jeho psaním nadšeni.

Autor se velkolepě čtenářům představil v loňském roce poprvé pod svým pravým jménem, Leoš Kyša, a to s detektivním příběhem z alternativní historie. Sudetenland na několik měsíců ovládl žebříček nejprodávanějších knih, a vysloužil si mnoho oslavných recenzí a obdiv literárních kritiků.

„Ta bezzubá bloncka dobře kouří,“ uchechtnul se Kotlán. Samotnému mu chyběl zub. Na rozdíl od bloncky mu ale nejspíš vypadl sám od sebe. Několik zubů měl černých a počítám, že si je naposledy čistil pod dozorem učitelky v mateřské školce. Protočil ve vzduchu tonfu, patrně aby se ukázal jako rozverný drsňák, a pak její konec namířil na dívku, o které mluvil. Bylo jí možná pětadvacet, víc určitě ne, i když vrásky kolem očí by mohly naznačovat, že je starší. Jenže život ve vězení a to, co k němu vedlo, jednoho neomladí. 

„Seš tu novej, tak moc nemysli. Jenom se musíš rozhodnout, jestli jsi pohodář, nebo debil,“ přerušil mě Kotlán. Jemu bylo kolem padesáti. Z informací, které River získala od Vězeňské služby, měl už pár škraloupů i v oficiálních záznamech, ale zatím nic na vyhození. Dřív trénoval ženský softbal. A protože strkal tu svou odlehčenou pálku, kam neměl, musel si najít novou práci. Hlavně včas, aby nezačala jistá vyšetřování. A vyšlo mu to. Teď už dělal pět let bachaře. Tady se na strkání věcí tam, kam nepatřily, zase tak nehledělo.

Upravil jsem si uniformu. Moc mi neseděla, ale ve výstrojáku mi slíbili časem nějakou, u níž nebude potřeba rolovat nohavice a bát se, aby u košile neodletěly všechny knoflíky. A to jsem z jistých, ne úplně košer důvodů nedávno dost zhubl. „Co tamta? Vypadá docela rajcovně,“ pohodil jsem hlavou k Aleše. Měla krátké černé vlasy a vězeňský stejnokroj, který jí byl na rozdíl od toho mého velký.

Tuto knihu Černá luna koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Knihy Dobrovský.