Možná to bude znít jako pohádka, ale ve skutečnosti to pohádka nebyla, ale byl to skutečný případ, který pro hlavního hrdinu v tomto článku tak skončí - stejně jako končí pohádka. A všichni víme, že pohádky končí vždy dobře.
Jen pár dnů před Vánocemi, které právě končí v době, kdy tento článek píši, přišla naše dcera se zprávou, že do naší rodiny přibude další pejsek. A protože ona sama má již 2 čivaví kluky a my rodiče, kteří s dcerou bydlíme o poschodí níž, máme celkem 3 boloňáčky (2 fenečky a jednoho pejska), tak jsme se jí to trochu snažili vymluvit. Obzvláště, že ten nový člen je o hodně větší, než máme doma. Vysvětlovali jsme jí, že takový pejsek sežere daleko více jídla, než ti pejsci, které tu máme, že něco bude stát také veterinární prohlídka a že s takovým větším pejskem se bude muset chodit i na procházky. Nic platné, prostě dcera trvala na tom, že si jej domů odveze. A tak se také stalo.
Asi Vás všechny bude zajímat, co je to za pejska, kde se narodil, kde a jak žil, jaká je to rasa, zda má PP nebo je to jen nějaká pouliční směs.
Tak tedy něco o něm napíši. Pejsek byl nalezený v lesích na Slovensku. Díky dobrým lidem, kteří nebyli lhostejní k jeho osudu, si tohoto pejska naložili a odvezli do Vsetína, kde mu poskytli takzvanou dočasku. Pejsek je ve stáří asi 18 měsíců, zdá se, že je to kříženec border colie s bernským salašnickým psem, tudíž je bez papíru původu a jmenuje se Dárek. Dcera si jej vyhlédla na internetu, kde je na sociální síti Facebook ve všech možných různých skupinách, které mají nějakou souvislost se psy. Tam si jej vyhlédla a paní napsala. Také si samozřejmě o něm vyžádala co nejvíce informací, například jak se snáší s jinými pejsky, jak je na tom zdravotně, jakou má povahu, jak reaguje na cizí lidi. A protože paní se dceřin postoj líbil, tak si ji vybrala jako budoucí majitelku.
Když dojeli i s pejskem domů, tak jsme nechápali, jak tak hezkého pejska někdo vyhodil zřejmě do toho lesa. Pejsek má skvělou povahu, vzhledově je moc hezký, rád si hraje, má nádherné zuby s nůžkovým skusem a dá se říci, že brzy pochopí, co se po něm chce. Za 5 dnů se naučil povely sedni, lehni a dej pac a určitě pochopí i další věci.
Je v teple našeho domova, ven jde jen se vyvenčit a na procházky. Když se v kuchyni vaří, tak se z kuchyně nehne a lehne si k našim nohám. Na procházky s ním chodíme do nedalekého lesa a je poznat, že v tom lese nějaký čas žil. Věčně má čumáček u země a jak zavětří nějakou stopu, tak hodně tahá a proto nemůže být puštěný z vodítka - jednoduše by zdrhl za zvěří, čehož jsme byli svědky, když byly před námi srnky. A pak také na poli ucítil v zemi myšky a hrabal jako o závod.
Když trávil u nás první minuty a hodiny, tak jako první jej čekala koupel - vyváděl, přece jen byl v neznámém prostředí, ale zvládl ji a po koupeli byl hezky voňavý. Nejvíce se skamarádil s čivavákem Exíkem. Ten si z něj udělal polštář.
A tak Dáreček byl pro naši rodinu moc milý a hezký dárek. Na světě je o jednoho psího bezdomovce méně, v jeho očích jsou vidět jiskry naděje, a naši lásku určitě hodně cítí, poněvadž jej máme stále u našich noh. Už nebude muset shánět potravu v lesích, tady bude o něj postaráno a dovolím si říci, že se tu bude mít nadstandardně. Už má i nějaké nové hračky, nakoupily se granule, psí konzervy a také podložka s vyšší srstí, aby měl pohodlíčko.
Prosím všechny i za dceru, aby kdo tu možnost má, chce, má velké srdce, má rád zvířátka, tak aby pomohli. A to nejen tím, že si vezme k sobě jakékoliv zvířátko bez domova, ale prosím, aby lidé nebyli lhostejní, když mají podezření, že nějaké zvíře a zejména pes a kočka je bez majitele, tak aby alespoň zavolali odchytové službě, policii nebo veterinářům, kteří poradí, jak se zachovat. A nejlepším řešením je takové zvířátko naložit a odvézt do útulku, nebo si jej vzít k sobě na nějaký ten den, než se najde majitel nebo zájemce o adopci... Paní, která si vzala k sobě Dárečka, jsme nyní vděčni, že jej našla a svěřila nám do péče. Máme skvělého psího kamaráda.
ChytráŽena.cz