Stěžovatelka změnila zaměstnání, ale krátce po nástupu k novému zaměstnavateli zjistila, že je těhotná a musela navíc nastoupit na nemocenskou z důvodu rizikového těhotenství. Zaměstnavatel s ní rozvázal pracovní poměr ve zkušební lhůtě, po 47 dnech, a okresní správa sociálního zabezpečení ženě sdělila, že na peněžitou pomoc v mateřství nemá nárok.
Nárok na mateřskou vzniká nejdříve 8 týdnů před očekávaným datem porodu, pokud žena do nástupu na mateřskou dovolenou pracovala (měla nemocenské pojištění) nebo byla v tzv. ochranné lhůtě. Ta začíná běžet v případě, že ženě skončí pracovní poměr, a je dlouhá jako pracovní poměr, v němž těhotenství vzniklo, maximálně však 180 dnů.
Stěžovatelce lékař orientačně určil datum vzniku těhotenství do doby začátku nového zaměstnání. Ochranná lhůta by tak v jejím případě trvala jen 47 dnů a nárok na mateřskou by jí nevznikl (kvůli přetržce mezi koncem ochranné lhůty a 8 týdny před porodem).

Stěžovatelka doplnila ultrazvukové vyšetření, které skutečně potvrdilo dřívější počátek těhotenství. Mohla tedy využít delší ochranné lhůty a okresní správa sociálního zabezpečení jí následně přiznala peněžitou pomoc v mateřství.
Zdroj: Veřejný ochránce práv