Biopotraviny nejsou pro téměř nikoho z nás žádnou novinkou a najdeme je mezi uličkami v regálech obchodů čím dál častěji. Dokazují to poslední statistiky Ministerstva zemědělství, které udávají 14% nárůst spotřeby biopotravin v České republice. Přestože pandemie tomuto segmentu nenahrála, zvykli jsme si vyhledávat zdravé potraviny. Svědčí o tom výsledky průzkumu zákaznických preferencí, provedeném společností Semix Pluso, ve kterém 88 % respondentů uvedlo, že se snaží jíst zdravě a pestře. U biopotravin si však často klademe otázky, zda se jejich nákup vyplatí a pojí se s nimi řada mýtů, kterým se podíváme na zoubek.
MÝTUS: Znak BIO má dnes již kde co
MÝTUS: BIO produkty nejsou zdravější
Objevují se výzkumy, které ukazují, že biopotraviny mají skutečně vyšší obsah nutričně prospěšných látek. Není to však pravidlem, záleží na podmínkách pěstování – zásobení půdy živinami včetně mikroprvků, intenzitě slunečního svitu atd. Absolutním benefitem bio potravin je, že s ohledem na vyloučení chemické ochrany rostlin je dán předpoklad, že tyto budou mít obsah reziduí těchto chemikálií buď nulový, nebo zanedbatelný. Všechny ostatní důvody, proč kupovat dražší bio potraviny před konvenčními, jsou až druhořadé a jedná se o následující – vyloučení chemizace je šetrnější k zátěži krajiny s ohledem na biodiverzitu volně žijících živočichů, nezatěžují podzemní vody včetně pitné, chov produkčních zvířat je veden šetrněji k větší pohodě zvířat. V první řadě je potřeba si uvědomit, že chemické látky působí na náš organismus kumulovaně. Tělo je jim vystaveno nejen při konzumaci potravin, ale vyskytují se i v kosmetických výrobcích, oblečení či vodě. Doposud nebyl proveden výzkum, který by sledoval, jak náš organismus reaguje na tyto látky kumulovaně, kterým je neustále a hromadně vystavován. Při stanovování povolených limitů je zkoumáno, jak každá látka působí na náš organismus zvlášť, nikoliv v kumulovaném množství s dalšími látkami. „Obecně již bylo prokázáno, že existuje spojitost mezi chemizací prostředí a rozvojem alergií, poruchami nervového systému či diabetu II. typu, v podezření je vznik některých druhů rakoviny, stejně tak narůstající problém s neplodností. Rozumnou cestu vidím v tom, vystavovat organismus co nejmenšímu množství chemických látek, kterou představuje konzumace potravin z ekologické produkce,“ říká Kamil Lisal ze společnosti Semix Pluso. Otázka zdraví prospěšných potravin však není jen o bio variantě, ale je potřeba sledovat řadu dalších kritérií. Zohledňovat bychom měli u potravin především jejich nutriční hodnotu a obsah živin. Chceme-li tělu dodat to nejlepší, měli bychom omezovat přidané cukry a tuky a vybírat si potraviny bohaté na kvalitní bílkoviny, komplexní sacharidy, nenasycené mastné kyseliny, vlákninu a vitamíny. Uvědomit si musíme, že i biopotraviny obsahující nežádoucí složky nebo naopak postrádající žádoucí nutrienty, mohou být z hlediska složení nevýhodné. Musíme rozlišovat mezi chemickou zátěží a výživovými hodnotami dané potraviny.
MÝTUS: BIO potraviny mají neopodstatněně vyšší cenu
Mohlo by se zdát, že ekologické zemědělství má nižší náklady při použití pouze organických hnojiv, ale zdaleka tomu tak není. Je potřeba při tomto šetrném režimu daleko více ruční práce, ať již při hubení škůdců či plevele. U chovu zvířat jsou vyšší náklady na krmivo pěstované v bio režimu a na větší prostor pro výběh zvířat. Pokud porovnáme chov kuřat, u konvenčního chovu jsou poražena po 6 týdnech, zatímco u bio kuřat probíhá porážka až ve věku 12 týdnů. Vyšší cena má tedy určitě své opodstatnění, jelikož pěstování i chov zvířat probíhá za mnohem přísnějších podmínek s menšími výnosy a při vynaložení vyšších nákladů. Dalším aspektem vyšší ceny je objem prodaných výrobků. „Nejvíce biopotravin čeští spotřebitelé nakupují v maloobchodních řetězcích, tedy v supermarketech a hypermarketech, následují e-shopy a prodejny zdravé výživy. Konvenční produkty jsou v těchto řetězcích prodávány ve velkých objemech oproti bio variantě produktů, což se odráží na zvýšení nákladů při výrobě i samotné distribuci. Tyto skutečnosti také ovlivňují cenu a její rozdíl mezi konvenčními potravinami a BIO výrobky. Nákupem biopotravin zároveň mnohdy podpoříte lokální ekonomiku a životní prostředí, na které bychom neměli zapomínat,“ uzavírá Kamil Lisal.