Přece nebudu nastupovat dveřmi spolujezdce a přelézat k volantu? Rozhodl jsem se chvilku počkat, až přijde majitel Škodovky. Čekal jsem asi čtyřicet pět minut, když se k autu blížila kolébavou chůzí nafintěná blondýna. Její váha stoupala vysoko nad sto kilo. Špeky se na ženě vlnily jako vlny na rozbouřeném moři. Když mě viděla u aut, neměla se k tomu, aby zrychlila. Ba naopak, ještě víc zpomalila. Však si počkám.

„To nemyslíte vážně, takto zaparkovat a nenechat mi místo na nastoupení,“ spustil jsem rozhořčeně.

„To máte za to, že špatně stojíte!“

„Já? A nenapadlo vás náhodou, že ten, co tu parkoval přede mnou, špatně stál a já si stoupl jen tak, abych mohl zaparkovat a nikomu nepřekážel, jako vy například?“

Vyzval jsem blondýnu k tomu, aby mě pustila do mého automobilu. Místo toho, aby tak učinila, řekla: „To musíte počkat“, a v klidu si zapálila cigaretu. Stál jsem na parkovišti a čekal, až korpulentní žena dokouří. Pak teprve začala vybírat, jednu po druhé, věci z nákupního vozíku. Nijak nespěchala. V sedačce vozíku přitom sedělo malé dítě. Žena nebrala ohled na mě, ani na dítě. Hodně pomalu brala každou věc do ruky, několikrát ji otočila, potěžkala v rukách, a až pak ji uložila do kufru auta. Tak to tu budu dlouho. Dávno jsem měl být u lékaře, a já zatím čekal na parkovišti. Přitom jsem měl v autě nákup za pár desetikorun. Konečně bylo vše v kufru auta a blondýna se chystala vyjet. Ještě než tak učinila, přistoupil jsem k vozíku, na kterém dál seděla malá holčička. Pohladil jsem dítě po hlavě se slovy:

„Kuk! Ty jsi ale baculatá holčička. Až vyrosteš, budeš stejně tlustá jako tvá maminka.“ Dítě tomu nemohlo rozumět, bylo ještě maličké. Zato jeho máma rozuměla. Popadla štangli salámu z kufru auta a praštila mě jí po hlavě. Přitom začala hystericky křičet.

Nepochyboval jsem o tom, že salám musel být přinejmenším uherák, pěkně vyzrálý, o čemž svědčila obří boule, kterou jsem si poté zamáčkl. Nepral jsem se s ní, protože kdyby si lehla, zcela jistě by mě žena rozmáčkla. Jakmile to bylo možné, naskočil jsem do svého vozu a ujížděl pryč. Ve zpětném zrcátku jsem jen viděl zuřící tlusťoušku, jak rozhazuje rukama nedbaje na dítě, které se při jejím běsnění rozeřvalo také.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10