Denísek se narodil z udržovaného těhotenství ve 35. týdnu s porodní váhou 2500 gramů a délkou 45 cm... Přes počáteční komplikace a pár dní strávených v inkubátoru jsme si ho za 14 dní vezli domů. Denísek rostl a nám dělal samou radost... Nikdy by mě nenapadlo, s čím budeme muset v budoucnu bojovat...

Zrovna začínal podzim a Denískovi bylo 15 měsíců, když se najednou v noci vzbudil a nemohl dýchat... Hrozně sípal a vydával ze sebe jakoby štěkavý kašel... Vůbec jsem nevěděla, co se děje, oblékli jsme se a vyjeli jsme směr dětská pohotovost.

Asi ani nemusím popisovat, jak mi bylo, když jsme přijeli do nemocnice a Deníska mi hned odvezli na JIP s tím, že se jedná o akutní laryngitidu. Tenkrát jsem vůbec nevěděla, co to je. Až mi paní doktorka v nemocnici řekla, že laryngitida  je bakteriální zánět hrtanu (hlasivek). Jedná se o velmi závažné onemocnění a v některých případech může způsobit dokonce i smrt pacienta.

Akutní stav, který může napáchat velké škody na zdraví ba dokonce ohrozit i život, se týká převážně dětí do 3 let. Přes slzy jsem nadiktovala veškeré údaje o Denískovi a vyjela s balíčkem jeho oblečení domů. Tu noc už jsem nespala, hned ráno jsem si volala, jak to vypadá a pan primář říkal, že už je malý stabilizovaný, a že tak druhý den bych mohla být v nemocnici s ním...

V nemocnici jsme spolu strávili celkem tři dny a domů jsme byli propuštění s receptem na čípky Rectodelt, které se dávají, když se dítě začne dusit...
Doufala jsem, že už se nám to nestane a my už budeme v pořádku...Jenže bohužel uplynul měsíc a Denísek se dusil znovu...Takže se opakoval ten samý scénář, pouze s tím rozdílem, že jsem malému dala ty čípky, ale ty bohužel moc nezabraly, takže jsme za hodinku jeli opět do nemocnice, kde si Deníska nechali...

Doma jsme byli asi opět měsíc, když se mu to opět stalo a laryngitida se objevila ten rok potřetí...
Podzim se přehoupl v zimu a v jaro a Denísek byl v pořádku...
V nemocnici mi říkali, že se laryngitida objevuje hlavně na podzim a já doufala, že my ji už mít nebudeme...
Bohužel... byl opět říjen a my zase skončili na JIP...
Ve svých 2 a půl letech už byl na JIP už sedmkrát s laryngitidou... Byla jsem zoufalá, až nás náš  pan doktor poslal s podezřením na velké mandle ke speciálnímu doktorovi... Jeho podezření se potvrdilo a Denísek byl objednán na vyndání nosních mandlí a zmenšení krčních...Ty krční měl hrozně velký, takže při každé laryngitidě, když mu to v krčku nateklo, nemohl dýchat. Mandličky mu vyndali a upravili a já s hrůzou čekala, co bude další podzim...

Teď je Denískovi 3 a půl roku a letos na podzim prodělal laryngitidu dvakrát a pokaždé jsme ji zvládli doma a k lékaři jsme jeli až ráno...
Věřím, že čím bude starší, tím to bude zvládat líp... Říká se, že z toho děti vyrostou, tak jen čekám a doufám, že to bude již příští podzim, kdy budu moci říct, že jsme neprodělali laryngitidu.