Potvrzují to zahraniční studie i přední tuzemští odborníci na dětskou psychologii. Vzhledem k tomu, že děti se do určitého věku učí především hrou, lze je na školní výuku i mnohé životní situace připravit už doma „u stolu“.
„Hry mají pro děti v každém věku jiný význam. Pro ty předškolní jsou hlavně zábavnou cestou, jak se naučit dodržovat pravidla, vyrovnávat se s prohrou nebo myslet kreativně, rozvíjí schopnosti soustředění, sebeovládání nebo umění řešit problémy,“ vysvětluje PhDr. Václav Mertin z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a dodává: „Deskové hry mají řadu dalších benefitů – děti si při nich osvojují plánování a učí se přijímat zodpovědnost za svá rozhodnutí. Pokud si hrají společně s rodiči, přejímají od nich potřebné vzorce chování a vzájemně se více sbližují.“

Výukové hledisko a rozvoj kognitivních schopností mají zásadní význam i pro výrobce her a hraček. Při vývoji her je zohledňují především potřeby jednotlivých věkových skupin. Uvedení hraček na trh proto předchází konzultace s odborníky, psychology a zkušební testování ve školkách a dětských klubech.
Je jisté, že pesimistická očekávání konce klasického hraní „deskovek“ jako takových se zatím nenaplnila. „Mám obavy, že ještě nějakou dobu potrvá okouzlení technologiemi. Věřím ale, že se rodiče časem nechají přesvědčit, že jsou to právě pohybové aktivity nebo společný čas strávený nad deskovými hrami, které obsahují podstatné podněty pro rozvoj dítěte,“ uzavírá PhDr. Václav Mertin z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Zdroj, foto: Dino Toys