Dávat dítěti dudlík nebo nedávat? Zdá se, že to je stále aktuální a opravdu zapeklitá otázka, na kterou snad neexistuje jednoznačná odpověď. Je to věčné dilema, které trápí nejen rodiče malých dětí, ale rozděluje i odborníky po celém světě.
Je tedy používání dudlíku zdravé nebo není? Jak je to v současnosti s tímto šidítkem, které je pomyslným jablkem sváru mezi dětskými lékaři a rodiči? Pokud je pro vás tato otázka momentálně aktuální, možná vám následující řádky pomohou se rozhodnout. Přiznám se, že já sama jsem za tento vynález byla před lety někdy opravdu hodně vděčná...
Kdy začít dávat dítěti dudlík?
Odborníci ho doporučují v době, kdy již novorozenec zcela zvládá techniku
sání z prsu (samozřejmě pokud matka kojí). Zpočátku je vhodný dudlík,
který svým tvarem připomíná bradavku - takže kulatý. Později je vhodnější
dudlík anatomický, kdy jeho velikost i tvar jsou přizpůsobené věku dítěte (je
tedy nutné všímat si tohoto údaje už při nákupu). Tyto dudlíky se vyrábějí ze
silikonu, který velice dobře drží tvar a stejně dobře se udržuje
v čistotě.
U malých dětí dlouho přetrvává sací reflex a použití dudlíku je i podle většiny lékařů vhodnější než dumlání palečku - to může vyústit ve zlozvyk, kterého se pak dítě bude hodně dlouho zbavovat. Rytmické sání dudlíku dokáže miminko uklidnit a uspat. Jsou děti, které vyrostly a dudlík nikdy nepotřebovaly, ale pokud dítě dudlík vyžaduje, dopřejte mu ho. Dudlík použijte podle potřeb dítěte, ale nikdy se nesnažte mu ho vnutit nebo dávat ihned, když váš prcek zapláče nebo je nespokojený. Přece jen v první řadě byste tu měli být pro dítě vy; pokuste se ho nejprve zabavit, pochovat a být tu prostě pro něj.
Před prvním použitím je samozřejmě nutné dudlík vysterilizovat podle návodu na obalu. Vždy je dobré mít po ruce dudlíků více: když nějaký zapadne, nebudete ho muset hledat a navíc budete mít jistotu, že pokud dítě některý vyplivne, budete mít vždy alespoň nějaký použitelný (tedy sterilizovaný). Některé maminky řeší dudlík spadlý na zem tím, že ho olíznou a dítěti dají zpátky - pokud to dělají pravidelně, podle zubních lékařů to může vést ke zvýšené tvorbě zubního kazu u dítěte. Raději - pokud je to možné - dudlík omyjte pod tekoucí vodou.
Mnozí rodiče se obávají, že si dítě vypěstuje na dudlík návyk nebo že jim bude bránit ve správném růstu zoubků. Byly doby, kdy se dudlíky striktně odmítaly. Dnes většina pediatrů vidí u dětí v puse raději ten dudlík než palec; přece jen je to i hygieničtější. Když se ale objeví první zoubky, pokuste se používání dudlíku raději omezovat. Jinak by ale používání dudlíku chrupu ubližovat nemělo. Nikdy ale nedávejte dudlík do medu.
Problémem často bývá „odvykací kúra“. Většina dětí se s dudlíkem rozloučí do dvou let, někde to ale může být opravdu boj... Pokud by dítě i nadále (zvláště pak po 3. roce) pravidelně vyžadovalo svoje šidítko, mohlo by už v tomto věku dojít k deformaci patra, předkusu horních řezáků a vůbec k negativnímu působení na růst zoubků nebo vadám výslovnosti. Proto by se váš potomek měl dudlíku pomalu, ale jistě vzdát. Většinou to od rodičů vyžaduje velkou trpělivost a pevné nervy. Pokud tedy nemají to štěstí, že prcek odloží dudlík ze dne na den sám. Například náš syn byl zvyklý s dudlíkem usínat a nedovedla jsem si představit, že se ho bude muset jednoho dne vzdát a usne bez něj. Moje přítomnost, pohádky, povídání nebo chování neznamenaly nic. Jedině dudlík! Naštěstí kamarádka měla stejně starou holčičku a obě děti si spolu hrávaly. Takže jednoho dne jsem synovi oznámila, že jeho malá kamarádka dudlík ztratila a syn odsouhlasil, že jí věnujeme ten jeho. Večer v postýlce pak sice protestoval, neobešlo se to ani bez slziček, ale za pár dní už jsme měli doma „šikulku bez šidítka“. Důležité je opravdu dítě zabavit, formou pohádky nebo jinými argumenty vysvětlit, že už je na dudlík velké - hlavně nebrat dudlík násilím a vytrvat!
Pokud máte doma jinak spokojené dítě, nebude to trvat dlouho a dudlík bude minulost!
ChytráŽena.cz