Žijí mezi námi. Děti, které jsou od malička jako z hadích ocásků. Které nevydrží chvíli v klidu. Neustále něco zkoumají, zkoušejí, někam lezou, odněkud padají a hlavně se zdají být nepoučitelné. Děti a poruchami pozornosti provázenými hyperaktivitou (ADHD). Tyto poruchy nelze považovat za nemoc, kterou je možno „vyléčit“.

Dítě se syndromem ADHD z této poruchy „nevyroste“, i když se jednotlivé projevy jeho chování během dospívání mění. Tyto děti potřebují mnohem větší pomoc dospělých (rodičů, učitelů, vychovatelů), aby něčeho dosáhly a aby byly v životě úspěšné.

Možné příznaky ADHD

Už v prenatálním období jsou tyto děti aktivnější než jiné. Po narození jsou neklidné, často pláčou, mají obrácený denní režim (v noci jsou čilé, ve dne pospávají). Velmi brzy začínají sedět, lézt, chodit. Jsou neobyčejně zvídavé, všechno musí vidět, osahat, prozkoumat. Jejich zájem je však krátkodobý. Po chvíli je zaujme něco jiného. Dokážou dělat několik věcí najednou. V předškolním věku to ještě tolik nevadí. Problém nastane, až tyto děti nastoupí do školy.

Problémy ve škole a jejich řešení

V dávných dobách lovců byly takovéto osoby zřejmě ve výhodě. Dokázaly najednou sledovat několik věcí, dokázaly se impulzivně rozhodnout a jednat a to jim zřejmě mnohdy zachránilo život při střetu s divokými zvířaty nebo nelítostnými nepřáteli. V dnešní době však chceme po lidech jiný způsob chování. Chceme, aby své jednání dopředu promýšleli a zvažovali. A tady tyto děti narážejí na problém. Ve škole i při domácí přípravě musí sedět, soustředit se na jednu věc, poslouchat výklad učitele, počkat, až na ně přijde řada při vyvolání apod. Jak to všechno zvládnout?

- stanovení pravidel – pravidla musí být jednoduchá, srozumitelná, vyvěšená na viditelném místě, nesmí jich být mnoho,

- pravidelný denní režim – tyto děti nemají rády změny. Když víte, že něco bude jinak, dopředu na to dítě upozorněte, aby se mohlo na novou situaci připravit,

- střídání činností – ve škole i při domácí přípravě se doporučuje střídat činnosti náročné na soustředění s odpočinkem nebo fyzickou aktivitou,

- semafor – vyrobte semafor se třemi barvami, kde zelená znamená žádoucí chování, žlutá – pozor, už se mi to nelíbí a červená znamená stop, toto chování je nepřípustné a může následovat výchovné opatření (podobně mohou fungovat „smajlíci“),

- pozitivní posilování – u těchto dětí více než zákazy dosáhneme pochvalou. Za každý sebemenší „úspěch“ je odměňte. Může se jednat o drobnou sladkost, ale také o možnost hrát si s oblíbenou hračkou, stavebnicí, prohlížení časopisu apod.,

- „organizace prostoru“ – při domácí přípravě dbejte na to, aby na stole mělo dítě pouze věci nutné pro splnění daného úkolu. Všechny ostatní předměty ukliďte z jeho dosahu, aby je nerozptylovaly,

- odreagování se – pohyb je velmi důležitý. Prospěšné jsou sporty nesoutěžního charakteru,

- medikace – přestože se mnozí rodiče brání podávat dětem tabletky, v některých případech to má své opodstatnění. Dítě se zklidní a snáze přijímá normy běžné pro ostatní děti. Někdy se tak předejde nebezpečí, že dítě, kterému „něco“ chybí, začne experimentovat s alkoholem nebo drogami.

V dnešní době je už diagnostika této poruchy na velmi dobré úrovni a také je rozpracovaný systém, jak těmto dětem pomoci. Nejdůležitější je včasné rozpoznání této poruchy a týmová spolupráce všech dospělých, kteří s dítětem přijdou do kontaktu. Musí mu vytvářet takové prostředí a vybavit je takovými dovednostmi a strategiemi, aby bylo schopné se s dostatečným sebevědomím dále rozvíjet. Dospělí musí být trpěliví, myslet pozitivně a snažit se dítě vnímat jako hodnotnou lidskou bytost. Je to běh na dlouhou trať a někdy všem účastníkům docházejí síly. Přesto je nutno vytrvat. Přeji všem těmto dětem i jejich rodičům hodně síly, vytrvalosti, pochopení a úspěchů.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10