Děti z center měst trpí nedostatkem prostoru k dobrodružným hrám

Přírodní prostředí je podle odborníků nezbytné pro správný tělesný a psychický vývoj dětí. Uzavřená prostředí v centru velkých měst, jako místnosti nebo dvory, dětem neposkytují dostatek podnětů pro všechny smysly a utváření představ o skutečném světě. Venkovní hra naopak kromě manuální zručnosti a pohybových schopností rozvíjí dětskou představivost, kreativitu, emocionalitu a sociální chování.

Pro děti je důležitý kontakt se zelení

Obecně platí, že děti jsou spíše spokojenější, když mohou trávit čas venku, kde mají volnost pohybu, objevování a dobrodružství. Jako příklad můžeme uvést dva chlapce z centra města, kteří nemají v blízkosti bydliště vhodný prostor nabízející dostatek podnětů k dobrodružným hrám a objevování. Ačkoliv tedy bydlí blízko sebe, téměř se přestali scházet. Jeden z nich dal raději přednost počítači a televizoru. Občas se sice s ostatními dětmi vypraví do zeleně, to pro ně ale znamená poměrně dalekou cestu.

Dospělí si mnohokrát neuvědomují, že děti pro své hry potřebují různorodá prostředí, která jim rušné centrum metropole nenabídne. Každé prostředí má přitom svůj význam a je v podstatě nenahraditelné. Dětem proto nemusí stačit odpoledne strávená pouze na kroužcích.
Dětští psychologové rozlišují několik základních typů prostředí. Mezi ně patří přírodní prostředí, volná prostranství, ulice, neorganizovaný prostor jako jsou opuštěné zahrady nebo zbořeniště domů a také tajný prostor, kam nemají přístup cizí děti ani dospělí.

Rušné centrum města či rozsáhlá panelová sídliště dětem všechna potřebná prostředí nenabídnou. Takové děti v podstatě žijí životním stylem dospělého: mají přesný časový harmonogram, odpoledne nabitá aktivitami a kroužky, s častými přesuny. Pasivnější děti zůstávají doma u počítačů nebo televizorů.
Osobní komunikaci s kamarády nebo spolužáky nahrazuje Facebook nebo chat. Centrum města totiž neláká děti ke hrám.

Je obtížné zde najít bezpečné místo vhodné k dobrodružstvím nebo k objevování, jako je tomu u neorganizovaného prostoru. Pokud už tedy v centru vyrazí ven, jejich kroky často vedou do nákupních center nebo hypermarketů. Pro městské děti žijící v centru pak existují různé „náhražkové aktivity“, které jim poskytují určité podněty. Cestou ze školy si tak mohou hrát s kalužemi na chodníku nebo pobíhajícími psy. Některé děti naopak přivyknou městskému stylu života a pohybové aktivity už tolik nevyhledávají.

Rodiče by proto měli zvážit, jaký životní styl pro své děti chtějí. Zda dát dítěti možnost navštěvovat kroužky a celkově mít nabitý program, nebo naopak možnost volnějšího programu, kontaktu s přírodou a pohybu venku. Pokud se tedy rodiče rozhodnou bydlet ve městě, ideálně by se měli vyhnout centru. Raději by měli volit místo v těsné blízkosti zeleně a volných prostranství, kde mohou děti navštěvovat kroužky a provozovat jiné zájmové aktivity.

Zároveň by jim takové místo mělo poskytnout možnost kontaktu s vrstevníky během odpoledních hodin. Výhodou je snadná dostupnost základní školy, aby dítě netrávilo příliš mnoho času dojížděním. Ne vždy je ale snadné takové místo najít.