Diana - Její skutečný příběh - jejími vlastními slovy

Cena: 399 Kč

Na prvním místě žebříčku bestsellerů deníku New York Times se stala unikátní literární klasikou nejen pro svůj výbušný obsah, ale i proto, že se Diana na publikaci osobně podílela. Nikdy předtím žádný významný člen královské rodiny nehovořil tak otevřeným způsobem o svém nešťastném manželství, o svém vztahu s královnou, o neobyčejném životě uprostřed rodu Windsorů, o svých nadějích, obavách a snech.

Nyní autor biografií Andrew Morton znovu prošel tajné nahrávky, které se zesnulou princeznou pořídil, aby přinesl nové překvapující poznatky a napomohl hlubšímu pochopení jejího života i myšlení. V tomto plně přepracovaném vydání své průlomové biografie se Morton zabývá Dianiným odkazem a jejím významem pro moderní královskou rodinu. Ikona v životě a legenda po smrti – Diana nepřestává fascinovat.

O autorovi knihy Diana - Její skutečný příběh - jejími vlastními slovy:

Andrew Morton je jeden z nejznámějších světových životopisců a předních odborníků na současné celebrity i královské rodiny. Jeho průlomová biografie v roce 1992 odhalila tajný svět Diany, princezny z Walesu. Napsaná za její plné, i když tehdy tajné spolupráce, změnila způsob, jakým svět pohlížel na britskou královskou rodinu.

Kromě titulu Diana – její skutečný příběh je autorem bestsellerů č. 1 týdeníku Sunday Times a deníku New York Times o Monice Lewinské, Madonně, Davidu a Victorii Beckhamových, Tomu Cruisovi, Angelině Jolie a naposledy knihy 17 karafiátů – Windsorové, nacisté a kamufláž. Andrew Morton je držitelem četných ocenění. Střídavě žije v Londýně a v Los Angeles.

Ukázka z knihy Diana - Její skutečný příběh - jejími vlastními slovy:

Jako vězeň odsouzený za zločin, který nespáchala, Diana měla zoufalou potřebu povědět světu o svém životě, o úzkosti, kterou cítila, stejně jako o svých ambicích. Její pocit, že je to nespravedlivé, byl velice silný. Chtěla vyjádřit svůj názor, chtěla mít možnost sdělit lidem celý příběh svého života a nechat je, aby ji soudili podle toho.
Snad měla pocit, že kdyby mohla vyprávět svůj příběh lidem, mohli by ji skutečně pochopit dřív, než bude příliš pozdě.
„Ať mě soudí oni,“ řekla a byla přesvědčená, že veřejnost ji nebude posuzovat tak přísně jako královská rodina nebo masová média. Avšak její touha vysvětlit pravdu, jak ji viděla ona sama, se potýkala se sžíravými obavami, že by ji nepřátelé v paláci označili za choromyslnou a drželi ji pod zámkem.

A nebyly to neopodstatněné obavy – v roce 1995, po odvysílání jejího rozhovoru v pořadu Panorama, tehdejší ministr ozbrojených sil Nicholas Soames, blízký přítel a bývalý královský správce stájí prince Charlese, popsal její stav jako „pokročilé stadium paranoie“. Dianě i okruhu jejích nejbližších přátel postupně došlo, že pokud nevyjde najevo celý její příběh, veřejnost nikdy neuzná a nepochopí důvody jejího dalšího jednání. Uvažovala o několika možnostech, od série novinových článků přes televizní dokument až po vydání své biografie. Diana znala své poselství; teď se snažila najít prostředníka...

(z Úvodu knihy)
•   
Oblékla jsem se na večeři a Charles mi řekl: „Bože ne, zase ty šaty“ nebo něco podobného. Ale jeden z mých nejstatečnějších okamžiků za celých těch deset let nastal, když jsme šli na ten děsný večírek k čtyřicátým narozeninám Camilliny sestry. Nikdo nečekal, že přijdu, ale něco mi našeptávalo: „Jdi, schválně jdi.“
Tak jsem se na to pořádně psychicky připravila. Rozhodla jsem se, že Camillu už nikdy na uvítanou nepolíbím. Místo toho si s ní jen podám ruku. To byl můj velký krok. Cítila jsem se strašně statečná a smělá, Diana tak v podstatě odvede kus práce. Celou cestu do Ham Common, kde se večírek konal, mě Charles popichoval. „Proč dneska jdeš?“ Tak se ptal celou cestu. Nebyla jsem nepříjemná, ale bylo to na hraně.

Nicméně jsem vešla dovnitř, poprvé natáhla ke Camille ruku a pomyslela si: „Uf, tohle jsem zvládla.“ Bylo nás tam asi čtyřicet a všichni jsme se usadili. Všichni byli ve věku mého manžela a já se cítila dost nesvá, ale rozhodla jsem se, že se budu hodně snažit. Chtěla jsem zapůsobit.
A potom po večeři jsme byli všichni nahoře, já jsem si vesele povídala a najednou jsem si všimla, že tam Charles ani Camilla nejsou. To mě rozrušilo a vydala jsem se dolů. Věděla jsem, čemu se tím vystavím. Snažili se mě zastavit, abych dolů nešla.
„Diano, nechoďte tam.“
„Jdu jen najít svého manžela, ráda bych ho viděla...“
(z kapitoly Dlouhá cesta k uzdravení)

Ohlasy na knihu ze zahraničního tisku:

•     „Fascinující kniha plná nových poznatků o životě Diany a její době… Velice osobní, upřímná a místy i šokující.“
The Sunday Times
•    „Věrohodný, poutavý, ale také znepokojující portrét poslední ikony dvacátého století.“
Lynn Barber, Daily Telegraph
•    „Naprosto fascinující … poutavé.“
Daily Mail
•    „Kdyby Diana žila ve středověku, popravili by ji stětím.“
Dickie Arbiter, bývalý tiskový mluvčí královny