Po namáhavém měsíci tvrdé práce jsme se s přítelem shodli, že si zasloužíme náležitý odpočinek nejlépe v podobě dovolené u moře. V nabídce zájezdů last-minute jsme si vybrali leteckou dovolenou v Tunisu, na Djerbě.

Dvanáct dnů klidu a pohody v hotelu přímo na pláži, co víc by si mohl člověk přát? Ovšem my, duše ryze zvědavé a toužící po dobrodružství a poznání, jsme chtěli něco víc. Naše cestovní kancelář měla v nabídce několik výletů a nás zaujal výlet na Saharu s projížďkou na velbloudech a ukázkou původních obydlí lidí z pouště. Bylo rozhodnuto – jedeme na Saharu.   V šest hodin ráno byla ještě tma, s batohem na zádech jsme stepovali před hotelem a vyhlíželi světla autobusu. Dojeli jsme do přístavu a trajekt nás dovezl na Africkou pevninu, odkud jsme pokračovali směrem k pohoří Dahar, za nímž už začíná pravá poušť. Z Matmaty, jak se jmenuje poslední městečko mimo poušť, trvala cesta do první oázy v Sahaře asi dvě hodiny. Pro bližší představu, asi 100 km pouští rovnou za nosem.  V Douz nás vítali velbloudi a jejich průvodci. Hábit a turban vypůjčené za dva tuniské dináry nám doslova vnutili. My nedůvěřiví, čeští turisti jsme se zpočátku tvářili dost podezřívavě, nicméně své investice jsme přestali litovat ihned po vstupu na přímé slunce.  Na velbloudech jsme se během chvilky dostali mimo civilizaci, do centra pouště. Všude kolem písek, slunce a horko, není divu, teplota byla něco málo přes 50°C. Cestou zpět jsme ještě zastavili na krátkou návštěvu a prohlídku troglodytu. Kdyby neměl bíle natřený vchod, nikdo by si ani nevšiml, že v té skále někdo bydlí. „To je proto, že tento dům přijímá na návštěvu turisty,“ vysvětluje ochotně naše průvodkyně, postarší dáma, původem češka.

To, co jsme nyní viděli, nás všechny méně či více zaskočilo. Troglodyty se totiž staví přímo do skály. Nejprve se vyhloubí kruhová jáma, asi 5 metrů v průměru, a z ní vedou malé otvory do pokojíků ve skále. Místnosti jsou velice špatně větrané i přesto, že vchod je neustále otevřený. Tmavé pokoje jsou cítit zatuchlinou a panuje v nich vlhko a chlad, byť se teplota venku pohybuje neustále nad 45°C.

V takových situacích si člověk ze střední Evropy uvědomí jak se má dobře. Máme krásné byty, auta, počítače a spoustu dalších vymožeností, které nejspíš děti a vnuci paní domácí nikdy v životě neuvidí.

Bylo to velice zajímavé poznat jak žijí místní lidé, samozřejmě se najdou i výjimky. Lidé ve městech jsou v porovnání s berbery, jak se obyvatelům troglodytů říká, ve výhodě . Mají blízko do školy a do práce a vyšší životní úroveň, která se opět nedá s tou naší srovnat.

Náš výlet do centra pouště a berberských domovů v nás zanechal mnoho zážitků a dojmů a kromě jiného nás i naučil vážit si našich malých pokojíčků v domě rodičů.

DanielkaZ

ChytráŽena.cz - čtenářka

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout