Dny evropského dědictví aneb toulky Prahou

Naplánovala jsem si, že se v rámci těchto dnů podívám na tři památky - byla slunečná neděle a tak jsem vyrazila. Moje kroky směřují do Bartolomějské ulice do Konviktu - je to čtyřdílný renesanční komplex z konce 17. století a měli tu domov Jezuité. Po roce 1773 zrušení jezuitského řádu - zde byla tiskárna, truhlárna a také taneční sál. Zde měla působiště Varhanická škola - chodil sem Antonín Dvořák a byl nějaký čas i jejím ředitelem. Vystupovalo zde i mnoho známých umělců - Beethoven, Liszt... Sál se zapsal i do dějin národního obrození - první český bál 5. února 1940 organizovali spolu s J.K. Tylem, Karel Sabina a  V.B. Nebeský a mluvilo se tu česky.

V roce 1863 zde byl představen nový společenský tanec - Česká beseda - z podnětu Jana Nerudy. Po roce 1945 tu působilo studio loutkového filmu Jiřího Trnky. Dnes je tu kinosál Bio-Ponrepo, ve kterém se promítají filmy ze sbírek Národního filmového archivu. Nakouknu ještě do kostela sv. Bartoloměje, kde právě končí mše - krásné baroko. Kam teď? Nejblíže je to do Palackého ulice - kde je Památník Fr. Palackého a Fr. L. Riegra.
Touto ulicí chodím poměrně často, ale nikdy jsem si nevšimla, že tam nějaký Památník je. Jdu po dřevěných schodech nahoru - jsou původní a chodívali po nich oba dva pánové a jejich rodiny. Sešlost je na nich znát. Mám kliku - ve 13 hodin začíná komentovaná prohlídka, tak se něco dozvím. V roce 1811 koupil tento palác pražský advokát Jan Měchura, jehož dcera si v roce 1827 vzala za manžela Fr. Palackého. Roku 1861 se stali majiteli zeť Fr. Palackého a jeho dcera - Marie a F. L. Riegrovi. Z celé expozice na mě dýchá genius loci - je zde nábytek, pracovna, umělecké obrazy ... vše je zachováno, jako by tu oba pánové ještě žili. V pracovně Fr. Palackého (Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě - mimochodem toto dílko jsem dostala od tatínka asi ke 13. narozeninám a je uskladněno vzadu v knihovně - snad se k němu v důchodu dostanu) je jeho postel, na které zemřel. Leží tu o klobouk, který nosil. Fr. L. Rieger - český politik, publicista - napsal Naučný slovník. I jeho klobouk, který nosíval, zde leží. Památník vznikl na přání vnučky Fr. Palackého Libuše Bráfové a byt zůstal zachován jako památník postav českého národního života v 19. století. Bohužel fotit se tu nesmí.

Přesouvám se do Malé Štupartské do Minoritského kláštera u kostela sv. Jakuba - raně barokní stavba. Za zmínku stojí, že se tu v roce 1311 odbývala svatební hostina krále Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou. Stavbu gotického chrámu sv. Jakuba Většího (též Staršího) dokončil Karel IV. V roce 1378 zde bylo vystaveno na nádherném katafalku, obklopeném pěti stovkami svíček, tělo otce vlasti a v roce 1577 zde byl dočasně pohřben i císař Maxmillián II. V roce 1974 papež Pavel VI. propůjčil chrámu čestný titul Bazilika menší (Basilica Minor). Na území České republiky se nachází celkem 15 kostelů nesoucí tento název. V Praze je ještě jedna - hádejte, která...

Svoji toulku po památkách končím na Saroměstském náměstí - akce 10 kliků pro olympioniky. Prodírám se k ohradě, za kterou je přikryt červeným přehozem klikajíci double-decker od Davida Černého. Po 16. hodině je konečně odhalen - je krásný, připadá mi jako z pohádky. Kdo ho budete chtít vidět - bude zaparkován na Chodově před jednou firmou, která tento projekt sponzorovala.Tak - hezká neděle, ne?