Do Pekla za čerty

Je večer, venku tma a tak jsem si vzpomněla na peklo a čerty. V létě jsme byli na dovolené v Kladském pomezí. Bydleli jsme v hotelu nad Náchodem. Vydali jsme se na procházku. Jsme příznivci NORDIC WALKING - severské chůze. Necvičíme a tak nám hůlky při této chůzi pomáhají udržovat správné držení těla, posilujeme i svaly rukou, ramen, zad a břicha. Vešli jsme do lesa a šli k Jiráskově chatě na Dobrošově. Je to turistická chata, kterou projektoval architekt Dušan Jurkovič.

Je nově zrekonstruovaná a od roku 2002 znovu otevřená veřejnosti. Asi po 6 km chůze krásnou krajinou jsme přišli do hlubokého údolí,  v němž přibírá vodu Metuje z malé říčky Olešenky, do Pekla. Je to krásné místo, stával tady dříve mlýn Pekelec. Dnes je tu malá, velmi oblíbená a vyhledávaná turistická oblast. Prochází tudy několik turistických tras a cyklostezek. Přivítala nás další, pohádkově krásná, Jurkovičova stavba.

Bývalý mlýn byl přebudován na Bartošovu útulnu, ve které je nyní restaurace s venkovním posezením... Zamířili jsme dovnitř, občerstvit svá těla. Ze všech koutů nás pozorovali čerti, vždyť jsme byli v Pekle. I jídelníček nabízel mimo jiné několik čertovských specialit. Za restaurací se o malý rybníček stará krásný kamenný vodník, určitě patřil už ke starému mlýnu. Toto krásné údolí bylo i inspirací pro Aloise Jiráska k napsání povídky V Pekle.

Podívali jsme se po okolí, po sochách čertů ze dřeva, udělali několik fotografií a chystali se na cestu zpět. Peklo nám ale trošku zamotalo hlavu. Chtěli jsme se vydat zpátky jinou cestou kolem řeky. Místo chodníčku, o kterém jsme četli v prospektu, jsme šli po krásné nové cyklostezce až do Náchoda. Byla to příjemná cesta, viděli jsme muškaře, byl tu i bufet na občerstvení.

V Náchodě nás ovšem čekala nejhorší část naší cesty. Asi 1,5 km do kopce k našemu hotelu. Ale stálo to za to. Do Pekla se dostanete i pohodlně z Nového Města nad Metují autem.