Doba, kterou provází strach

Se svou kamarádkou si pomáháme, jak se to dá. A v této těžké době to není jiné. Protože obě patříme do rizikové kategorie osob, nakupujeme si navzájem. Jednou jde do obchodu ona a nakoupí i mně, podruhé udělám nákup pro obě zase já.

Jen Anděla v poslední době nechce kupovat časopisy. V době před koronavirem jsem časopisy jednou koupila já a po jejich přečtení jsem je dala Anděle, podruhé zase koupila něco ona a dala je poté mně. Z malého důchodu to ani jinak nešlo. Jenže nyní mi řekla Anděla, že se bez čtení obejde. Údajně si přečetla článek, jak dlouho vydrží vir na různých površích, a dostala strach.

„To máš jedno. Můžeš to mít na kelímku od jogurtu, na plastové lahvi, nebo třeba na sáčku s rohlíky,“ řekla jsem kamarádce. „Nejdůležitější je mýt si důkladně ruce.“

Ani jsem netušila, jak vážně to později vezme.

„Jo, jenže bez jídla a pití to nejde, ale bez čtení nějaký měsíc vydržím,“ argumentovala.

Přestože jsme z nynější doby všichni vystrašení a víc opatrní, než obvykle, Anděla tuto dobu bere hodně vážně. Tak vážně, že se mi poslední dobou víc a víc vymlouvá, aby do obchodu nemusela. Jednou ji bolí kotník, podruhé koleno, a pak zase hlava. Takže nakonec do obchodu chodím především já.

Jako například dnes. Když jsem se vrátila a předávala kamarádce nákup, zeptala se mě poněkud rozmrzele:

„Víš, jak chutná vydezinfikovaná mandarinka?“

„Cože?“

Kamarádka mi podala mandarinku. Byla to taková ta s tenkou slupkou, sladká a pro mě nejlepší chuti.

„Ty jsi ji jako namočila do dezinfekce?“ zeptala jsem se jí nevěřícně.

Přikývla. Anděla je tak vyplašená, že si je schopná nechat rozežrat útroby, jen aby předešla nákaze!

A co víc, kamarádka mi pak podala plnou igelitovou tašku. Co byste řekli, že v ní bylo?

V útrobách tašky se nacházely dezinfikované pomeranče, jablka, hroznové víno, hruška, dvě mrkve, banán, brokolice i česnek. Kamarádce nebylo pomoci.

„Tak aspoň víš, že to příště nemáš dělat,“ řekla jsem.

„Jo, radši nebudu ovoce a zeleninu teď jíst,“ řekla.

A tak jsem kamarádce vysvětlovala, že to by udělala chybu. Protože imunitu musí zvláště v dnešní době posilovat, a ne ji ničit.

„Stačí, když si před jídlem a po něm pořádně umyješ ruce.“

Kamarádka přikývla. A nakonec dodala: „Víš ale, že dezinfikovaná vejce chutnají naprosto stejně, jako předtím?“

Doufám, že brzy bude hrozba z nemoci zažehnána. Jinak se má kamarádka dostane do nemocnice s docela jiným problémem, než je obávaný virus. Na zítra si totiž poručila, abych jí koupila rajčata.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10