Většina cestovatelů na
vlastní pěst, tedy bez cestovních kanceláří, jede do zvolené destinace a tam
řeší nutnost přesunů. Buď jim vyhovuje jen bezprostřední okolí kolem ubytování,
aby prošli centrum, nejbližší památky a podle toho volí umístění hotelu či
hostelu nebo mají v plánu i různé památky v okolí a pak jim volba
místa ubytování nepomůže. V případě druhé varianty má každá lokalita geograficky
rozmístěné památky a je nutné zjišťovat místní možnosti.
Občas sice funguje místní hromadná doprava, ale zdaleka nepostačuje požadované frekvenci nebo přesun trvá výrazně dlouho, zejména v Asii. Právě tam jsme zjišťovali, jaké jsou možnosti a podmínky. Jelikož jsme nedávno psali o tradiční historické kulturní vesnici Mari Mari, která je mimo město Kota Kinabalu a někdo by mohl projevit zájem ji navštívit, tak jsme se zaměřili na tuto oblast. Navíc v okolí města či v něm samotném, ale s relativně velkými vzdálenostmi je mnoho památek a zajímavých míst, které by se těžko daly zvládnout pěšky.
Kdo by chtěl spoléhat na
městskou hromadnou dopravu, měl by smůlu. Snadno řešitelné jsou taxi, kterých
je na každém rohu plno, ale s ohledem na cenu a četnost přeprav na požadovaná
místa by to vyšlo výrazně draze, zejména na památky mimo město. Jen pro
představu: přesun po městě vyjde běžně na 15 RM, což je cca 90 Kč, ale při
představě mnoha přesunů za jednotlivými památkami by to šlo do tisíců, zejména
ty vzdálenější mimo město. Určitou variantou je půjčení auta, které lze sjednat
hned na letišti v Kota Kinabalu nebo v centru u specializovaných subjektů.
Cena na den začíná dle typu auta od 200 RM, což je cca 1200 Kč, ale je třeba
počítat s kaucí ve výši trojnásobku. Pokud jde o vzdálenější destinace,
které jsou žádané jako třeba do větších měst například Ranau, Kota Belu nebo
Kudat, což je okolo 100 km a více, tak existují minibusy, případně sdílené
taxi, které se nacházejí na určeném placu v centru. Princip funguje tak,
že na určeném místě je mix oficiálních dopravních prostředků s nápisy pro
jednotlivé destinace, což posilují místní „naháněči“ pokřikující příslušná
města. Cena je pevná na osobu a na smlouvání nereagují. Jednoduše se zájemci
schází a když je plné auto, každý zaplatí a může se vyrazit. To využívají jak
místní lidé, tak i turisté, což je velmi vhodná a relativně levná doprava bez
starostí s půjčeným vozidlem.
Jelikož v Asii je na cestách plno motorek a skútrů jako běžný dopravní prostředek, zjišťovali jsme, jak je to přímo v Kota Kinabalu včetně možnosti půjčení pro turisty. Motivem je jednak dlouhé táhlé město, které má diverzifikovaně umístěné památky, takže přesun mezi nimi je na skútru ideální a také je to vhodná forma do okolí, kde je možné vidět tradičnější způsob života, přírodu a „klasickou“ Asii. Navíc je to příležitost se vhodně dopravit na tradiční historickou vesnici s kulturním programem.
Půjčoven motorek a skútrů moc není a docela složitě se hledají. Je spíše snaha vnutit turistům taxi a možnost vydělat místním řidičům. Přesto se nám podařilo najít tři různé půjčovny motorek a skútrů, které jsme mezi sebou porovnali s pohledu ceny, nabízených služeb a přístupu. Dvě z nich působily jako kartelové dohody, požadovali 50 RM na den za nejlevnější skútr 125 cm3 , což je cca 300 Kč a k tomu kauci 300 RM, což je cca 1800 Kč. V ceně byla sice přilba jak pro řidiče, tak i spolujezdce, ale výběr byl velmi omezený a rozměry nikdo neřešil. I ta nejmenší přilba z jejich výběru na nás vlála, že by se dala otočit kolem hlavy. Už jsme téměř nevěřili, že najdeme něco lepšího, ale náhoda tomu pomohla. Při procházení obchodního domu Djumanji, který je asi 150 metrů od přístavu směrem do centra. Na něj navazuje podloubí, ve kterém jsou různé malé krámky a náhle se objevila půjčovna motorek a skútrů. Po zjišťování faktů na srovnání jsme byli příjemně překvapeni. Cena za nejlevnější skútr 125 cm3 za půjčení na celý den je 40 RM, což je cca 240 Kč, kauce je jen 200 RM, což je cca 1200 Kč, takže v porovnání s předchozími, které jsme našli, jasně levnější. Mile nás překvapil i velký výběr přileb nejen tvarově, barevností, integrální, otevřené, ale hlavně v různých velikostech, takže bez problémů šlo vybrat takovou, která se na hlavě nekývala.
Když už nás zaujali,
zjišťovali jsme další možnosti pro případ, že by někdo chtěl něco silnějšího,
takže třeba namátkou motocykl Honda CBR 250 nebo Yamaha R25, shodně za 160 RM
na den, tedy cca 900 Kč. Co nás mile překvapilo, nabídli nám automaticky
zdarma zapůjčení sadu silnější dvoudílné pláštěnky, co kdyby nás zastihla náhlá
přeháňka. Jelikož jsme sami chtěli objet některé památky, vyzkoušeli jsme si
půjčení skútru se všemi službami a řádně zaplatili. Když jsme ho vraceli a
s radostí popisovali nadšení ze zážitků, co jsme viděli, tak jsme si
posílili vzájemné sympatie. Díky tomu nám sdělili bonus pro turisty z Čech, pokud by se tam vydali jako my, že jsou ochotni jim půjčit skútr
již večer, aby mohli už ráno vyrazit za svými plány a nemuseli čekat až otevřou
s tím, že to budou počítat jen jako jeden den, nikoliv dva. Můžeme
s čistým svědomím potvrdit, že tuto výhodu se nám už nikde jinde
nepodařilo zopakovat, neboť v jiných městech či ostrovech trvali na
vrácení ještě týž den večer a teprve další den vyzvednout znovu. Pokud byste se
někdo z Vás chystal vydat do Kota Kinabalu a projet památky po městě i
v nejbližším okolí, můžete zvážit popsanou možnost včetně výhodného bonusu
pro Čechy. Mnoho místních lidí sleduje fotbal a zná některé naše reprezentanty,
takže určitě v této půjčovně skútrů „zaperlíte“, když svoji národnost zpečetíte
vyslovením jména nějakého fotbalisty. Nejznámější je tam Petr Čech, ale třeba si
zvolíte jinou osobnost. Když se tam opravdu vydáte, přejeme Vám pohodovou
dopravu, skvělé zážitky a pozdravujte je.
ChytráŽena.cz