Dotáhl mě k oltáři...

Dotáhl mě k oltáři - Představa vdavekchtivých žen a prchajících (či alespoň usilovně kličkujících) mužů patří již k jakémusi folkloru. Navzdory folkloru není však ani v našich krajích k oltáři spěchající muž neznámým exotem. V podtextu většinou nebývá strach, že by mohl zůstat „na ocet“; motivace podobného počínání je však i tak dosti pestrá. Co tedy vede údajné pány tvorstva k zdánlivě tak potupnému počínání? Naznačená typologie není jistě vyčerpávající, dokonce ani jediná možná.

Muž – pojišťovač

Ve vztahu bývá většinou tím závislejším, manželství má sloužit jako jakási pojistka případného rozchodu. Zvláště před odjezdem na zahraniční stáž či před nějakým jiným delším odloučením pojišťovačova aktivita výrazně stoupá. Často se kombinuje i s „náhodným“ selháním antikoncepce. Nutno přiznat, že nejde zrovna o strategii dlouhodobě příliš úspěšnou.

Muž – pohrobek

Motivace bývá podobná jako u předchozího typu. Navíc však nedávno utrpěl citový šrám – předchozí partnerka jej opustila. Ta nová má posloužit jako léčivý ovinek na dosud nezhojenou ránu. Sňatek bývá jak „pojistkou“ podobného zklamání, tak i jakýmsi furiantským výkřikem. Ať ta zrádkyně podlá vidí, jak rychle jsme se dokázali z rozchodu otřepat. Pokud si povšimne, pak skutečně vidí. My však možná po čase jen zíráme, co že se to vedle nás z toho hojivého ovinku vlastně vylíhlo.

Muž – oběť infekce

Zpravidla spíše nesamostatný, hodně závislý na mínění a počínání okolí. Sníženě imunní vůči možným nákazám. Pak stačí, aby pár přátel shodou okolností své hlavinky do chomoutů strčilo, a on sám se začne pídit po nějakém i pro sebe. Lhostejno, zda a jak mu padne, zda někde kapánek neškrtí, hlavně aby tu byl.

Muž – maminčin chlapec

Vyznačuje se silnou vazbou na matku. Často s ní vyrůstal sám, pokud byl v rodině otec, pak v ní hrál pouze jakousi epizodní roli. Zato maminka, ta se dokázala postarat! Nakrmila, vhodné šatečky ráno co ráno nachystala, košil nakoupila, svačinku do brašny uložila, jen těch sil už jí nyní trochu ubývá. Téměř čtyřicetiletý hodný chlapec začíná tušit, že maminka tu nebude navěky. Nějakou adoptivní by už hledal asi jen s obtížemi. Co se tedy dá dělat?

Muž – nudící se lovec

Typickou charakteristikou je výrazná absence zájmů a často i přátel. Zaměstnání taky nic moc. Chvíli se může zabavit sháněním „levných skalpů“. Postupně ale zjišťuje, o jak namáhavé a někdy i poměrně nákladné počínání vlastně jde. Možná by bylo docela fajn mít nějakou rodinu. Hned by bylo o náplň a o zábavu postaráno…

Muž – setrvačník

K oltáři vláčí zpravidla svou první či jednu z prvních známostí. Seznámili se ve škole, záhy spolu začali chodit. I okolí je už vnímá jako „perspektivní“ pár. Naneštěstí je neminula ani přízeň rodičů. Možná by se již několikrát rozešli, spousta blízkých lidiček by však jejich rozchod nesla asi dost těžce. Proč jim dělat zbytečnou bolest? Teď už jsme si stejně tak nějak zbyli, po všech těch letech se spolu už trochu nudíme. Možná by to chtělo nějaký nový impulz. Což takhle dát si sňatek?

Muž – bezzemek a bezdomovec

Sňatek mu slouží jako prostředek úniku. Od rodičů, někdy i od předchozí manželky. Alespoň budu mít kde bydlet, zbavím se těch nepříjemných rodičovských příkazů a zákazů, případně hádek s „nebožkou“.

Muž – prozíravý počtář

Předem zváží všechna „pro“ a „proti“. Neopomene porovnat i stav bankovních kont. Pokud usoudí, že ona „pro“ výrazně převládají a jeho majetek se případným sňatkem spíše znásobí, než vydělí, začne se pídit po úředních hodinách na matrice. Někdy jej lze při zběžném ohledání zaměnit za sňatkového podvodníka. Na rozdíl od něj však v poslední chvíli necukne a neodchází do ilegality.

Muž – „sirotek“

Nikdy nepoznal zázemí dobře fungující rodiny. Často navzdory tomu, že vyrůstal s oběma rodiči. Vždycky záviděl těm šťastnějším, pro něž slovo „domov“ nebylo jen prázdným pojmem. Teď by si chtěl vybudovat vlastní. Chytlavý je zvláště na partnerky z alespoň navenek harmonických rodin.

Muž

Připusťme, že jsou i muži, pro něž je běžná rodina hodnotou sama o sobě. Konečně potkali partnerku, s níž by opravdu žít chtěli, už jim není -náct, mají své profesní zázemí, ani bydlení by nemuselo být problém. Chtějí nejen brát, ale i dávat. Jsou i tací? Chtělo by se dodat, že naposledy byli u nás spatřeni těsně po třicetileté válce a v posledním století jsou o nich pouze neověřené zmínky. Opak je ale pravdou. Nedávno byl jejich výskyt zaznamenán i poblíž jedné známé pražské radnice s orlojem. Takže, milé dámy. Ne každý muž, nabízející vám manželství, musí být zrovna sňatkový podvodník či nebezpečný podivín. Pokud tak však činí s až příliš velkou razancí a neodbytností, pak by nebylo úplně marné, zamyslet se nad jeho motivy.

Tato ukázka pochází z knihy Muž a žena, kterou si můžete zakoupit v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelstvi Portál