Prázdniny v Černé Hoře
Jako každý poslední
rok jsem 13. 8. 2012 odlétala na tábor k moři. Měli jsme sraz v půl 5
ráno na letišti, kam mě odvezla mamky nejlepší kamarádka společně
s mamkou. Našla jsem si svůj oddíl, tam mě převzala vedoucí Jitka a
přemístily jsme se k odbavování kufrů apod. Trvalo to cca 2 hodiny a
nasedli jsme do letadla. Mezitím jsem se už skamarádila s jednou super
holčinou, s kterou jsem byla poté i na pokoji. Letadlo mělo půl hodiny
zpoždění, protože se k našim kufrům připletl i nějaký cizí. A potom jsme
vzlítli, byl to zas ten nádherný pocit sedět v letadle a letět do cizí
země.
Kolem 11. hodiny jsme doletěli, nebylo tam moc veliké teplo jako předchozí
roky. Poté jsme jeli skoro dvě a půl hodiny autobusem na místo do hotelu
Bellevue, kde jsme se ubytovávali.
Po celých 15 dní jsme chodili k moři,
kde bylo ráno moře studené s drobnými mušlemi a odpoledne teplejší bez
mušlí, všechny většinou byly vysbírané. Jezdili jsme i na výlety, například do
Kotoru, kde zrovna v ten den byly slavnosti lodí a všude to žilo, bylo tam
plno obchodů, které byly moc drahé a všude plno lidí.
Nebo jeden z dobrých
výletů byl výlet do večerního Ulcinj, kam jsme jeli převážně nakupovat, měli
tam plno levných krámků s krásnými věcmi. A ti lidé tam, ženy tam chodí
nádherně upravené – většinou mají velké podpatky a krásné přilnuté šaty a muži
tam jsou také upraveni, jsou většinou krásně opálení a urostlí. Takže večerní
Ulcinj jsme si s další kamarádkou Janou dost užily. A potom jsme jeli
všichni vyčerpaní zpátky do hotelu Bellevue, kde jsme sotva zalehli do postele
a spali jsme. Další dny pro nás vedoucí vymýšleli všelijakou zábavu.
Hráli jsme
magic ball, což je jejich vymyšlená hra a docela jsme se i u toho pobavili,
když jsme nevyhráli, odpoledne jsme stavěli z písku chameleona, se kterým
jsme vyhráli krásné druhé místo. A na večer byla třeba akce jako miss, karneval
a hned ze začátku bylo představování oddílu a krátká diskotéka. Nastávaly
poslední dny tábora a já už se hodně těšila domů za mamkou. Měla jsem už i
docela hlad a scházelo mi dobré české jídlo, protože tam jedí hodně hranolky a
rýži, kde je všechno strašně mastné. Takže většině lidem to nedělalo na žaludek
moc dobře.
No konečně nastal den 27.8. – den odletu. Strašně jsem se těšila, až budu doma, a
když jsme přiletěli do Česka, přepadl mě smutek a trošku jsme si s holkami z oddílu pobrečely, že už se s nějakými neuvidíme. Ale musím uznat, že
jsem si dovolenou (tábor) užila, i když ne tak jako vloni, ale bylo tam přesto
krásně. Příští rok už letět nebudu moct, bude mi totiž 18, což mě bude mrzet, ale
tak snad se někam podívám sama.
ChytráŽena.cz