Předávání ocenění Regionální potravina již tradičně probíhá na konci prázdnin v rámci Dožínek Zlínského kraje v Kroměříži. Letos tomu nebude jinak.

Původní hospodářský význam dožínek, tedy oslava sklizně a velká přehlídka rozmanitých lidových tradic z Hané, Valašska a Slovácka už lidé vnímají jen okrajově. Dožínky jsou dnes především velkým folklorním svátkem. Tradice dožínek patří k nejstarším domácím i světovým tradicím spojených s lidovou kulturou. Slaví se od nepaměti ve všech zemědělských zemích. Dožínky měly výrazný náboženský a lidový charakter. Oslava úrody byla spojena s mnoha rituály, ale i lidovou veselicí.
Dožínky dnes opět získávají svůj zapomenutý lesk, a to především s ohledem na vzrůstající zájem lidí o regionální potraviny. Organizátorům patří velký dík nejen za udržování kulturních tradic, ale také proto, že poukazují na tradiční kvalitní výrobu a výrobky. Soutěž Regionální potravina k nim bezesporu patří. Letos se Dožínky Zlínského kraje konají 19. – 20. srpna 2016 na Velkém náměstí v Kroměříži, kde se sejdou folklorní soubory z Hané, moravského Slovácka a také Valašska.

„S koncem léta a příchodem podzimu se na zemědělských usedlostech konaly oslavy spojené s ukončením sklizně obilí – dožínky. V různých částech Valašska se můžeme ještě v současnosti setkat s názvy homola, dožatá, obžínky, apod.,“ uvádí Mgr. Radoslav Vlk, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně. „V rámci zvykoslovného roku jsou dožínky obřadní slavností, která se konala pravidelně při ukončení sklizně především obilovin. S ukončením sklizně souvisí také vyvrcholení celého hospodářského roku. V jednotlivých regionech České republiky měly dožínky v minulosti různý obřadní charakter, přičemž podstata byla stejná – poděkování za úrodu, za pomoc při sklizni (žencům a žnečkám), ale také přání, aby i sklizeň v následujícím hospodářském roce byla minimálně taková jak sklizeň letošní. „Dožínky“ vždy začínaly během dopoledne na poli, kde se pokosilo poslední obilí. Někteří hospodáři dbali na to, aby se obilí kosilo (sklízelo) srpy a kosáky, protože věřili, že při sečení kosou by se obilí mohlo vymlátit již na poli. Na závěr se z posledních klasů zhotovil dožínkový věnec, ve kterém byly zapletené barevné pentle, polní a luční kvítí a někdy také větvičky planých ovocných druhů. „Dožínkový věnec“ symbolizoval plodnost, bohatost sklizně, ale také jeden z obřadních zvyků uchování osiva pro další hospodářský rok. V ortodoxních domácnostech se „dožínkový věnec“ zavěšoval do předsíně nebo nad hlavní dveře obytného stavení, kde setrval až do období Vánoc. Během Vánoc se „dožínkový věnec“ přesunul na vánoční stůl. Po skončení Vánoc byl věnec přenesen do hospodářské části usedlosti a na jaře se zrno z věnce přimíchalo do osiva pro novou setbu. Z pole se následně vydal dožínkový průvod ženců a žneček, ale také krojovaných, a s nazdobeným zemědělským nářadím a dožínkovým věncem, na hospodářství, kde proběhla zmíněná dožínková slavnost. Z dob nedávno minulých jsou popsány dožínkové průvody, jejichž součástí byly také alegorické vozy,“ dodává Radoslav Vlk.

Dožínky Zlínského kraje jsou oslavou sklizně a velkou přehlídkou rozmanitých lidových tradic z Hané, Valašska a Slovácka. Každoročně se ve druhé polovině srpna konají v Kroměříži. Festival pravidelně hostí na tisíc krojovaných účastníků a desítky folklorních souborů nejen z celého Zlínského kraje, ale i jiných koutů České republiky. V letošním roce se Dožínky Zlínského kraje konají 19. – 20. srpna na Velkém náměstí v Kroměříži, kde se sejdou folklorní soubory z Hané, moravského Slovácka a i Valašska, aby svými lidovými písněmi a tanci zpestřili již 9. ročník. Představí se v bohatém kulturním programu. Součástí oslav je již tradičně dvoudenní jarmark lidových řemesel, kde se návštěvníci seznámí s řemesly a řemeslníky z Čech, Moravy