Drama na festivalu

Každý rok na začátku léta jezdí moje dcera s kamarádkou Monikou na největší hudební festival v Čechách Rock for People. Letos se tam holky obzvlášť těšily, protože měla přijet i jejich oblíbená kapela z Velké Británie - Kooks.

Začátek léta byl velmi horký a suchý, dcera mi posílala smsky, jaké je tam vedro k padnutí, ale organizátoři se o návštěvníky festivalu postarali dobře, všude byly velké občerstvovací stany, dostatek nealkoholických nápojů a celkem velký výběr jídla. Proto jsem byla klidná, že je o děvčata v rámci možností dobře postaráno.

Ve čtvrtek asi v 22 hodin jsem dostala od dcery smsku - Přehnal se tu uragán, snad najdeme stan, musíme domů. Hned jsem jí volala zpátky, ale nebyla dostupná. Běžela jsem se podívat na internet, abych se dozvěděla nějaké informace. Tam byla pouze krátká zpráva, že na festivalu Rock for People byla bouřka, která poškodila nějaké technické zařízení, nejde proud, ale po odstranění závad bude festival pokračovat. Pořád jsem zkoušela volat dceři, ale měla mobil stále hluchý, až asi o půlnoci přišla další smska - Čekáme na tatínka Moniky, jede pro nás, jedeme domů. Znám dobře svou dceru a vím, že ji nic moc nevyděsí, od malička jezdí na vodu, pod širák, leze po horách, obyčejná bouřka by ji nerozhodila a určitě by se kvůli ní nevzdala koncertů.

drama na festivalu Dorazila asi kolem třetí hodiny ráno, úplně promočená, všechny věci včetně spacáku se mohly ždímat. Po horké sprše a polívce zalehla a spala. Ráno se dala do vyprávění.

Vedro tam bylo celé dny nesnesitelné, ten čtvrtek se dívky těšily na svoji vytouženou kapelu, která začínala kolem osmé hodiny večerní svůj koncert. Před nimi měla hrát ještě jedna skupina, tak se holky vybavily lahvemi s vodou a vyrazily na vystoupení. Už tam stálo asi sto lidí, tak se jim podařilo protlačit se až k pódiu, přišel však pořadatel a oznámil jim, že kapela, která měla hrát před Kooks nevystoupí. Dav se ani nepohnul, pořadatel svoji výzvu opakoval, ale dav pořád stál a čekal. "Aha, vy čekáte na Kooks, ale to máte ještě hodinu a půl čas," pochopil pořadatel. A tak tam holky přetrpěly v tom vedru hodinu a půl jenom proto, aby byly až u pódia. Mezitím tam dorazilo dalších více než 2000 lidí. Konečně koncert začal a byl skvělý, dokonce pofukoval větřík, takže bylo příjemně, kolem deváté už foukalo docela hodně. Zrovna zpíval Luke - frontman kapely poslední píseň - jejich největší hit, když tu se na pódium přiřítil pořadatel, vyrval mu mikrofon z ruky a zařval mezi diváky, že se blíží uragán, aby všichni utíkali co nejdál, vytrhal muzikantům kabely z proudu a vyhnal je z pódia.

Během dvou minut se strhlo peklo, dvacetimetrová stage se chvěla a obří reflektory se kývaly ze strany na stranu, železné zátarasy jezdily a padaly na zem, velké obří stany s občerstvením létaly vzduchem. Mezitím začal liják a proměnil plac pro diváky v rozbahněné pole, kudy utíkaly tisíce lidí a padali přes sebe. Holky se chytily za ruce a snažily se dostat ke stanu, ten naštěstí našly, i když uletěl o kus dál. Kdo mohl, odjížděl pryč, přijížděly i taxíky a odvážely návštěvníky do Hradce Králového, tam pak bylo další spojení. Monika se dovolala otci a ten neváhal a okamžitě pro děvčata přijel, za to mu jsem strašně vděčná. Dcera byla doma, živá a zdravá.

Odpoledne jsem viděla manžela, jak se dívá na nějaký katastrofický film, samý křik a světelné efekty, asi něco sci-fi, říkala jsem si. "Pojď se podívat," volal na mě. Nechtělo se mi, ale šla jsem. "To je amatérské video z toho fesťáku, někde v tom řvoucím davu je naše dítě." To video bylo ještě horší, než to co vyprávěla, ta dvacetimetrová stage se nejen chvěla, ale i jiskřila, dav, co se řítil pryč, byl obrovský, bylo jen otázkou času, kdy někdo v bahně upadne a bude ušlapán, naštěstí se to obešlo bez obětí na životech, "jenom" se zlomeninami a oděrkami.

Až po skončení festivalu organizátoři přiznali, že to byla katastrofa a příští ročník se pravděpodobně ani konat nebude.

Martinnatr - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete