Ergonomie (z řečtiny ergon práce a nomos zákon) je věda zabývající se optimalizací lidské činnosti, a to zejména vhodnými rozměry a tvary nástrojů. Její snahou je, aby používané předměty svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem případně rozměrům lidského těla. Například vhodně navržená ergonomická tužka či pero má nenuceně napomáhat vytvoření správných návyků psaní.
Zejména u malých dětí bychom měli dbát na to, jak mají správně držet tužku či pero, zda při psaní netlačí na papír apod. To, jak držíme v ruce pero nebo tužku má velký význam při efektivitě psaní a fyzické zátěži ruky. Při správném – tzv. špetkovém úchopu pera, by tužka či pero mělo ležet na posledním článku prostředníčku a shora by ji mělo přidržovat bříško ukazováčku a z boku bříško palce. Ukazováček by neměl být prohnutý a celá ruka by měla být uvolněná, bez křeče. Děti by proto měly používat pero, které jim ihned bezvadně padne do jejich nezkušené ruky a pomůže jim intuitivně v hledání správného úchopu. Je zcela logické, že délka a síla tužky/pera pro začátečníky by měla být kompatibilní s anatomií dětské ruky. Pero pro dospělé není vhodným perem pro dítě. Psací pomůcka by měla být přizpůsobena pravákovi či levákovi.
Ohlídat správné držení pera by měli nejen učitelé, ale i rodiče. Mezi speciálními pedagogy, kteří se zaměřují na grafomotoriku a ergonomii psaní u dětí je i PaedDr. Yveta Heyrovská, která říká: „Do poradny mi přicházejí rodiče s malými školáčky, začínáme řešit grafomotorický problém, ale výuka mezitím běží dál a dítě nestíhá. Proto upřednostňujeme spolupráci s paní učitelkami v mateřské škole. Zda má dítě problémy s úchopem tužky, vyhýbá se malování apod., umí paní učitelky velmi dobře rozpoznat a erudovaně vše rodičům vysvětlit. Pokud problém vyřešíme před nástupem do školy, je to pro dítě mnohem lepší.“
Špatné držení pera totiž vede ke spoustě negativních důsledků. Vadný úchop nebo jiná nedostačivost v jemné motorice ruky může zapříčinit značnou bolestivost ruky, její rychlou únavu s následnou chybovostí v psaní, pocení, stres a tím i velmi nepříjemné pocity dětí u psaní a kreslení. V případě neporušeného vývoje jemné motoriky může být vadný úchop zapříčiněn imitací nevhodného vzoru držení psacího náčiní, tj. vzoru rodičů, sourozence či pedagogů. Důsledky jsou ale stejné.
Učitelé i rodiče by měli dbát na to, aby stopa pera po papíře lehce klouzala. Hrot, který při psaní „škrábe“, nutí dítě na pero přitlačit, ruka se dostává do napětí a brzy se tak unaví. Nehledě k tomu, že neurovnané písmo se po nějaké době stane návykem, kterého se dítě jen těžko zbavuje.
Zdroj, foto: Stabilo